Spolupráce v osmi bodech

Základní pracovněprávní vztah nemůže být dle zákoníku práce mezi manžely, živnostník tedy nemůže svoji manželku zaměstnat na standardní pracovní smlouvu. Pro osoby samostatně výdělečně činné je řešením spolupráce. Častěji v praxi pomáhá ve výkonu samostatné výdělečné činnosti manželka manželovi, proto budeme dále v textu hovořit o spolupracující manželce, přičemž stejná pravidla platí i pro spolupracujícího manžela. Co je dobré o spolupráci vědět?

1) Spolupracující osoba je OSVČ

Jestliže manželka pomáhá manželovi ve výkonu samostatné výdělečné činnosti, potom je spolupracující osobou a pro daňové účely je považována rovněž za OSVČ (osobu samostatně výdělečně činnou). Pokud je spolupráce jedinou výdělečnou činností manželky, potom se jedná o výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti. Jestliže manželka pracuje nebo je např. na rodičovské dovolené, potom se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je zvýhodněn pro platbu sociálního a zdravotního pojištění.

2) Není potřeba mít živnostenské oprávnění

Spolupracující manželka nemusí mít živnostenské oprávnění pro danou činnost, neboť podmínky pro výkon dané samostatné výdělečné činnosti splňuje manžel.

3) Plnění oznamovací povinnosti

Při zahájení spolupráce je nutné splnit oznamovací povinnosti, ať už se jedná o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zahájení spolupráce (samostatné výdělečné činnosti) je nutné oznámit na finančním úřadu, místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a na příslušné zdravotní pojišťovně.

4) Vyplnění daňových tiskopisů

I při výkonu samostatné výdělečné činnosti (hlavní nebo vedlejší) pouze po dobu jednoho měsíce v roce 2016 je nutné vyplnit a v řádném termínu doručit daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na finančním úřadu, přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné OSSZ a přehled o příjmech a výdajích na příslušné zdravotní pojišťovně. Uvedené tiskopisy musí vyplňovat i spolupracující osoba, neboť vykonává samostatnou výdělečnou činnost. V daňovém přiznání i přehledu příjmech a výdajích se uvádí údaje o spolupracující osobě. V daňovém přiznání se uvádí jméno, příjmení, DIČ a podíl na příjmech a výdajích. Ve výpočtu základu daně ze samostatné výdělečné činnosti v příloze č. 1 daňového přiznání je u manžela uvedena část příjmů a část výdajů, kterou převádí na spolupracující manželku, u manželky je uvedena v příloze č. 1 daňového přiznání část příjmů a výdajů, která na ni připadla jako na spolupracující osobu.

5) Limit pro převod příjmů

Na manželku může samostatně výdělečně činný manžel převést nejvíce 50 % příjmů a výdajů. Částka, o kterou příjmy překračují výdaje, smí být za celý rok maximálně 540 000 Kč. Při spolupráci po část roku potom za každý započatý měsíc spolupráce maximálně 45 000 Kč.

6) Nelze uplatnit slevu na manželku

Na spolupracující manželku není možné uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč za celý kalendářní rok, přestože jsou roční rozhodné příjmy manželky do limitu 68 000 Kč.

7) Úspora při vedlejší samostatné výdělečné činnosti

Pokud manželka vykonává spolupráci jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, potom dochází při příjmech ze samostatné výdělečné činnosti do limitu k úspoře na sociálním pojištění. Do limitu 64 813 Kč (příjem ponížený o výdaje) za celý kalendářní rok 2016 se totiž neplatí z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Když je na spolupracující manželku převedena částka do limitu, potom manželka z této částky neplatí sociální pojištění a kdyby manžel tuto částku nepřevedl, tak by z této částky sociální pojištění sám platil.

8) Možnost uplatnění daňového zvýhodnění

Osoby samostatně výdělečně činné uplatňující výdaje paušálem nemohou v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Spolupracující manželka však daňové zvýhodnění na děti v daňovém přiznání uplatnit může.