Jakou formu přivýdělku zvolit?

Níže v textu si vypočítáme čistý měsíční příjem zaměstnance z přivýdělku, když měsíční částka přivýdělku činí 10 000 Kč, v prvním případě z dohody o provedení práce, ve druhém případě ze zkráceného úvazku a ve třetím případě z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Ve všech případech budeme počítat s tím, že bezdětný zaměstnanec má u hlavního zaměstnavatele A podepsáno prohlášení k dani (růžový papír) a hrubou měsíční mzdu 22 000 Kč, při výpočtu čisté měsíční mzdy již tedy zaměstnanec vyčerpal daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

1) Dohoda o provedení práce

Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně pro zaměstnavatele B, tak se z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Když není podepsáno prohlášení k dani, tak se odvádí 15% srážková daň.

vlastní výpočet autora

Protože je z dohody o provedení práce odváděna srážková daň, tak může zaměstnanec přivydělávající si na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně požádat svého hlavního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Při přivýdělku na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu tak není nutné mít žádné daňové starosti. Práce na dohodu o provedení práce je však omezena, pro jednoho zaměstnavatele je možné během roku pracovat maximálně 300 hodin.

2) Práce na zkrácený úvazek

Z práce na zkrácený úvazek se odvádí standardně sociální pojištění i zdravotní pojištění. Při výpočtu zálohové daně z příjmu fyzických osob nelze uplatnit daňové slevy, protože prohlášení k dani nelze podepsat na stejné období u dvou zaměstnavatelů.

vlastní výpočet autora

Protože se z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku odvádí sociální pojištění, tak se tento příjem bude započítávat pro důchodové účely. Když má zaměstnanec v některém měsíci během roku dva příjmy od různých zaměstnavatelů současně, u kterých byla odvedena zálohová daň z příjmu, potom si musí sám podat daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání je nutné si od obou zaměstnavatelů vyžádat "potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti" za daný kalendářní rok.

3) Samostatná výdělečná činnost

Samostatná výdělečná činnost vykonávaná při zaměstnání se pro účely placení zdravotního pojištění a sociálního pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Když je hrubý zisk do limitu (za celý kalendářní rok 2016 je to částka 64 813 Kč), tak se sociální pojištění vůbec neplatí.

vlastní výpočet autora

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je nutné podat daňové přiznání na finanční úřad, přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné OSSZ a přehled o příjmech a výdajích na místně příslušnou zdravotní pojišťovnu. Z finančního hlediska je nejlepší forma přivýdělku ve výši 10 000 Kč práce na dohodu o provedení práce, nevýhodou je limit pro odpracované hodiny. Samostatné činnosti je však potřeba vždy vykonávat jako OSVČ.