Kdo má nejvyšší sazbu zdravotního pojištění? Lidé s nízkými příjmy

Zdravotní pojištění můžeme nazvat povinnou daní, protože musí být vždy placeno, pouze za státní pojištěnce (např. studenty, penzisty, příjemce rodičovského příspěvku, ženy pečující o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let) platí zdravotní pojištění stát. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné odpočty nebo slevy a ani není zaveden solidární příspěvek jako je tomu v případě výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Skutečnou (efektivní) sazbu zdravotního pojištění tak mají nejvyšší zaměstnanci a živnostníci s nízkými příjmy, jak si názorně ukážeme na praktických příkladech.

Praktický příklad 1)

Paní Kopecká pracuje pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Paní Kopecká nesplňuje žádnou z podmínek, aby byla pro účely placení zdravotního pojištění považována za státního pojištěnce. Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak zaměstnavatel nepřihlašuje pracovníka u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, protože tento příjem nezakládá účast na zdravotním pojištění. Paní Kopecká je tedy v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů a musí si měsíčně platit zdravotní pojištění ve výši 1 337 Kč. Efektivní sazba zdravotního pojištění paní Kopecké je tedy 13,37 % (1 337 Kč: 10 000 Kč). Kdyby paní Kopecká měla měsíční odměnu z dohody o provedení práce 10 001 a více, tak by se považovala za zaměstnance, např. při odměně 11 00 Kč by jí bylo sraženo zdravotní pojištění 495 Kč a efektivní sazba zdravotního pojištění by byla standardních 4,5 % (495 Kč: 11 000 Kč). Jestliže by paní Kopecká pracovala na dohodu o provedení práce s ještě nižší měsíční odměnou, potom by odváděla na zdravotním pojištění efektivně ještě více.

Praktický příklad 2)

Paní Sedláčková má v současné době zdravotní problémy, které však nestačily k přiznání invalidního důchodu. Paní Sedláčková proto ze zdravotních důvodů pracuje pouze na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 9 000 Kč. Protože paní Sedláčková není pro účely placení zdravotního pojištění považována za státního pojištěnce, tak se zdravotní pojištění vypočítává z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda 9 900 Kč. Zdravotní pojišťovna totiž musí za každého zaměstnance obdržet minimálně 1 337 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 900 Kč). Zaměstnavatel platí vždy na zdravotním pojištění 9 %. Dopočet je tedy na straně zaměstnance. Paní Sedláčkové je tedy zaměstnavatelem na zdravotním pojištění sraženo 527 Kč (1 337 Kč - (9 000 Kč x 9 %). Efektivní sazba zdravotního pojištění pro paní Sedláčková je tedy 5,86 %, přičemž zaměstnanci s hrubou mzdou alespoň na úrovni minimální mzdy odvádí na zdravotním pojištění ze své hrubé mzdy 4,5 %. Kdyby měla paní Sedláčková hrubou měsíční mzdu na zkrácený úvazek ještě nižší než 9 000 Kč, potom by měla efektivní sazbu zdravotního pojištění ještě vyšší.

Praktický příklad 3)

Živnostník pan Urban, který vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, dosáhne za rok 2016 hrubého zisku 256 000 Kč. Protože je skutečný vyměřovací základ, což je polovina daňového základu (hrubého zisku), ve výši 128 000 Kč (256 000 Kč x 50 %) nižší než minimální vyměřovací základ stanovený legislativou pro rok 2016 ve výši 162 036 Kč, tak se bude panu Urbanovi počítat zdravotní pojištění za celý kalendářní rok 2016 z částky 162 036 Kč a nikoliv ze skutečného vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění za celý rok 2016 bude tedy 21 875 Kč (162 036 Kč x 13,5 %). Efektivní sazba zdravotního pojištění živnostníka pana Urbana je tedy 8,54 % (21 875 Kč: 256 000 Kč). Pokud by měl pan Urban hrubý zisk 324 072 Kč a více, potom by byla jeho efektivní sazba zdravotního pojištění vždy standardních 6,75 %, a to i při miliónových ziscích. V případě, že by měl pan Urban hrubý zisk ještě nižší než dosažených 256 000 Kč, potom by byla jeho efektivní sazba zdravotního pojištění ještě vyšší.

Příští rok se podmínky zhorší

Pro rok 2017 se zvyšuje minimální mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč, což znamená, že budou více na zdravotním pojištění platit všechny osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, kteří nejsou s ohledem na placení zdravotního pojištění státními pojištěnci a mají hrubou měsíční mzdu nižší než minimální mzdu. Paní Kopecká z prvního příkladu by v roce 2017 platila na zdravotním pojištění při stejných podmínkách 1 485 Kč a paní Sedláčková z druhého příkladu 675 Kč. Pro rok 2017 se zvyšuje i minimální vyměřovací základ pro osoby samostatně vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na 169 392 Kč, pan Urban z třetího příkladu by na zdravotním pojištění zaplatil za rok 2017 při stejných údajích 22 868 Kč.