Dne 21. září 2016 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 300/2016 Sb. vyhlášen již dlouho očekávaný kontroverzní zákon o centrální evidenci účtů. Zákon vstoupil v účinnost 6. října 2016, přičemž samotná centrální evidence účtů by měla fungovat až od 1. ledna 2018. Spolu se zákonem o centrální evidenci účtů byl vyhlášen doprovodný zákon č. 301/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů (jde novelizace šesti souvisejících právních předpisů).
Zákon o centrální evidenci účtů se připravoval již od března 2014. Důvodem zavedení centrální evidence byl požadavek na administrativní zjednodušení postupu oprávněných orgánů veřejné moci při zjišťování, u které úvěrové instituce má či nemá konkrétní osoba veden účet.
Předmětem zákona je úprava práv a povinností souvisejících s vytvořením, užíváním a provozem Centrální evidence účtů (CEÚ), která má být prostředkem sloužícím k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů a také k ochraně významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky i Evropské unie.
Evidence se týká účtů vedených bankami, zahraničními bankami a spořitelními a úvěrovými družstvy pro jejich klienty. Správcem centrální evidence je Česká národní banka.
Bude zavedena pouze evidence účtů, nikoliv dalších detailů o účtech, tj. nebudou evidovány ani stavy na účtech, ani pohyby na účtech.
Evidovány budou tyto informace:
- označení úvěrové instituce
- datum zřízení účtu
- číslo účtu
- identifikační údaje klienta (jméno/název, datum narození, rodné číslo/identifikační číslo, bydliště/sídlo)
- datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu
- datum zrušení účtu
Změny ve výše uvedených informacích anebo oznámení, že k žádné změně nedošlo, bude muset každá úvěrová instituce České národní bance nahlásit nejpozději do dvanácté hodiny následujícího pracovního dne. Česká národní banka zodpovídá za to, že k informacím nepřijde do styku žádná neoprávněná osoba. Údaje v centrální evidenci účtů budou uchovávány po dobu 10 let od roku následujícího po roce, kdy došlo ke zrušení účtu.
O informaci z centrální evidence účtů budou moci požádat pouze jmenované orgány státní správy (soudy, státní zastupitelství, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství, orgány Finanční správy a orgány Celní správy, viz § 7 zákona o CEÚ). Formální náležitosti, strukturu a formát žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Tato vyhláška dosud nebyla vydána.
Přijetí zákona vychází ze směrnice EU o předcházení zneužívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (nová AML směrnice). Podle důvodové zprávy k zákonu preambule směrnice uvádí „… V souladu s právem Unie i vnitrostátním právem by členské státy například mohly zvážit zavedení systémů bankovních rejstříků či elektronických systémů vyhledávání dat, jež by finančním zpravodajským jednotkám poskytovaly přístup k informacím o bankovních účtech…“.
V souvislosti s teroristickými útoky v evropských státech v posledních dvou letech přijaly členské státy za své zřízení centrální databáze účtů, která by pomohla v boji proti financování terorismu. Jak uvádí tisková zpráva Ministerstva financí z poloviny tohoto roku, obdobná centrální evidence již funguje například ve Francii, Německu, Španělsku, Itálii a Rumunsku. Zřízení registru mělo být obsaženo i v aktuálním návrhu „protiteroristického balíčku“ Evropské komise.
Vzhledem k tomu, že systém centrální evidence účtů nebude napojen na žádné další informační systémy, mělo by dojít naopak ke snížení rizika šíření osobních údajů o subjektu dotazu. V současné době musí oprávněné státní orgány s dotazem na existenci účtů obesílat všechny potenciální úvěrové instituce a čekat na jejich odpovědi.
V budoucnu bude možné podat prostřednictvím speciálně identifikované datové schránky dotaz do centrální evidence a na základě reakce již k podrobnostem dotazovat pouze příslušnou úvěrovou instituce, která účet vede.