Sociální pojištění 2017: Kdo si sáhne hlouběji do kapsy?

Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy, zaměstnavatelé 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, vždy však musí být dodržen alespoň minimální vyměřovací základ. Měsíční částka zaplacená na sociálním pojištění u zaměstnanců ovlivňuje výši starobního nebo invalidního důchodu, výši nemocenských dávek a výši podpory v nezaměstnanosti, u OSVČ výši starobního nebo invalidního důchodu a výši podpory v nezaměstnanosti. Aby osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenskou, potom by si musela ještě platit dobrovolné nemocenské pojištění.

OSVČ zahajující výdělečnou činnost

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je nutné platit sociální pojištění měsíčně. Vždy do 20. dne následujícího měsíce. V prvním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti je nutné platit alespoň minimální měsíční zálohu. Minimální měsíční záloha placená v roce 2017 činí 2 061 Kč (v roce 2016 je to 1 972 Kč).

Praktický příklad

Pan Vaněk zahájí hlavní samostatnou výdělečnou činnost od 1. února 2017. Do 20. března bude muset na účet místně příslušné OSSZ zaplatit první měsíční zálohu ve výši 2 061 Kč.

Lidé s nadstandardními příjmy

Sociální pojištění se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2017 dochází ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu na pojistné na sociální zabezpečení. Strop je přitom stejný pro zaměstnance i pro OSVČ. Za celý kalendářní rok 2017 je stropem částka 1 355 136 Kč (za rok 2016 je to 1 296 288 Kč). Sociální pojištění platí do stropu za zaměstnance i zaměstnavatel. Mzdové náklady zaměstnavatelů u nadstandardně placených zaměstnanců tedy stoupnou, neboť budou zaměstnavatelé platit vyšší odvody na sociálním pojištění.

Praktický příklad

Roční hrubý zisk podnikatele Koukala bude v letech 2016 a 2017 vždy 3 900 000 Kč. Za rok 2016 zaplatí pan Koukal na sociálním pojištění 378 517 Kč (29,2 % z 1 296 288 Kč) a za rok 2017 potom 395 700 Kč (29,2 % z 1 355 136 Kč).

Živnostníci s nízkým ziskem

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí sociální pojištění za celý rok platit z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, potom se sociální pojištění za celý rok počítá z minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ se pro rok 2017 zvyšuje na 7 058 Kč (v roce 2016 je 6 752 Kč). Všechny OSVČ s nízkým ziskem zaplatí tedy příští rok na sociálním pojištění více než v roce 2016.

Praktický příklad

Živnostník pan Novák bude mít v letech 2016 a 2017 hrubý zisk ve výši 144 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ 72 000 Kč (144 000 Kč x 50 %) je nižší než roční minimální vyměřovací základ. Sociální pojištění se bude v obou letech počítat z minimálního vyměřovacího základu. Za rok 2016 zaplatí pan Novák na sociálním pojištění 23 660 Kč (29,2 % z (6 752 Kč x 12 měsíců). Za rok 2017 zaplatí pan Novák na sociálním pojištění 24 732 Kč (29,2 % z (7 058 Kč x 12 měsíců).

Dobrovolné důchodové pojištění

Pro přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu musí být získána potřebná doba pojištění. Získaná doba pojištění ovlivňuje i výši státního důchodu. Do doby pojištění se počítají odpracované roky, kdy je z příjmu placeno sociální pojištění a náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium v zákonném rozsahu před rokem 2010, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Při problémech se získáním potřebné doby pojištění může být řešením dobrovolné důchodové pojištění. Zpětná účast na dobrovolném důchodovém pojištění je však omezena, proto je potřeba podat přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění včas. Legislativou je stanovena minimální měsíční částka dobrovolného důchodového pojištění, která v roce 2017 bude činit 1 977 Kč (v roce 2016 je to 1 891 Kč).