Žalobce je ve výhodě. Ale s důkazy
Pokud máte pocit, že vás zaměstnavatel diskriminuje, ať je to ten současný nebo třeba u pohovoru ten budoucí, poraďte se s právníkem a zažalujte ho. Antidiskriminační zákon totiž staví žalobce do výhody. V žalobě musí uvést důvody, proč cítí, že byl nebo je diskriminován. Žalovaný pak musí důkazy vyvrátit. Říká se tomu obrácené důkazní břemeno. Vypadá na první pohled snadně, jenže právě s důkazy bývá mnohdy největší problém. Soudy tak mnohdy žaloby kvůli neodůvodněným důkazům nepřijaly. Známé jsou případy Romek, které soud vyhrály, protože soud uznal, že nebyly zaměstnány z rasových důvodů. Je to spíš výjimka. Soudy nedávají žalobcům za pravdu. Dokazování diskriminace je totiž velmi složité. Příkladem jsou pracovní pohovory, u kterých zpravidla nejsou žádní svědci. Vy sice můžete pohovor nahrávat na mobilní telefon, ale zda soud skutečně přihlédne k tomu, že se vás na záznamu někdo ptá, jaké jste národnosti, nebo jste-li zcela zdráv, to je podle advokátů velmi sporné a nejisté.
Čtěte také:
Odstupné a závažné porušení povinnosti. Jde to dohromady?
Faktický pracovní poměr: Zaměstnanec má i tak právo na odškodnění
Hádka na pracovišti: Může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr?
Reagujte hned
Pokud nám ani zákon nedává jistotu, abychom se při pohovoru nestali rukojmími svého věku, pohlaví, vyznání atd. atd., rada je jednoduchá: Pokud dostanete otázku, která se už příliš dotýká vašeho soukromí, nedopovídejte na ni. Po skončení pohovoru už budete jen těžko něco dokazovat, takže nebuďte ušláplí a reagujte hned. Stačí říci – tento druh otázek je nezákonný. Jistě, procentuální šance, že vás na místo vezmu, velmi poklesnou. Ty by ale letěly ke dnu stejně rychle, kdyby se zjistilo, že neříkáte pravdu. A protože každá mince má dvě strany, mohou si o vás naopak říct, že jste asertivní, jdete si za svým a jen tak se nedáte. Vulgarita a ztráta ovládání samozřejmě nemá v takové chvíli ve vašem projevu své místo. Slušné a zřetelné odmítnutí dotazu, který považujete za příliš osobní, si vůči sobě naopak vymezíte jasná pravidla chování.
Doporučuje se také, abyste si nechali od firmy, u které vedete pohovor (nebo jakékoli jednání, které má rozhodnout o vašem působení v podniku) vypsat, proč jste v přijímacím řízení nebyli vybráni (nebo naopak k ukončení pracovního poměru vybráni byli). Může se to hodit. Pokud se chovali stejně nerovně i vůči dalším lidem, můžete se spojit do hromadné žaloby a můžete mít písemné potvrzení, jež poslouží jako důkaz, který podpoří výpověď svědků. Třeba zjistíte, že se podnik chce zbavit všech zaměstnanců před důchodem, což je diskriminace kvůli věku.
No tohle se mě neptejte!
Existují otázky, při kterých byste měli u pohovoru zbystřit a s úsměvem odpověď odmítnout. Například tyto dotazy:
Kolik je vám let?
Trápí vás nějaká nemoc?
Jakého jste náboženského vyznání?
Kdy plánujete rodinu?
Jste těhotná?
Jak se cítíte?
Vaše kamarádky už mají děti?
Jaké jste národnosti?
Jste dlouho vdaná?
Kouříte?
Věříte v Boha?
Jaká je vaše sexuální orientace?
Rozumný zaměstnavatel
Antidiskriminační zákon obsahuje ještě jeden termín, který může být zrádný na obě strany – legitimní cíl. Pokud se jej budete svým jednáním držet a používat přiměřené prostředky, pak bude v souladu se zákonem. A to, i kdyby jinak vykazoval známky nepovolené diskriminace. A za legitimní cíl se dá považovat to, za čím si může každý člověk svobodně jít a dokáže si to také u soudu obhájit. Rozumný zaměstnavatel ale takto jistě neuvažuje. Vybírá si zaměstnance podle vzdělání, délky praxe, osobnostního profilu a dalších znalostí, dovedností a charakteristik.