V prosinci spotřebitelské ceny zrychlily meziroční růst na 2,0 procenta z listopadových 1,5 procenta. Spotřebitelské ceny v Česku za loňský rok v průměru vzrostly o 0,7 procenta.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Bankovní rada ČNB před Vánocemi zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.
"Podle našeho odhadu v lednu inflace zvolní pod dvě procenta, ale v únoru se na inflační cíl znovu vrátí a bude se kolem něj stabilně držet. Uvolňují se tak ruce ČNB, které se tak splní podmínka pro zrušení kurzového závazku. Očekáváme, že k jeho odstranění dojde již ve druhém čtvrtletí roku," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
"Inflace v Česku po čtyřech letech opět dosahuje inflačního cíle České národní banky. Pokud ceny budou i nadále růst tímto tempem, dá se očekávat, že ČNB brzy upustí od intervencí, protože jejich smysl se pomalu vytrácí," uvedl i hlavní analytik tginvest.cz Petr Vlasák.
Centrální bankéři podmiňují podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ukončení intervenčního závazku právě dosažením dvouprocentní inflace. "To však automaticky neznamená, že Česká národní banka zruší intervenční závazek již na únorovém zasedání. Roste však pravděpodobnost ukončení intervenčního závazku již během druhého čtvrtletí, tedy před polovinou letošního roku," uvedl.
Zatímco data o inflaci či růstu mezd v české ekonomice hovoří podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ukončení kurzového závazku v nejbližším možném termínu, tedy v průběhu druhého čtvrtletí, tak nastavení měnových podmínek v eurozóně vyznívá pro pozdější odchod ČNB z kurzového závazku. "Samotná inflace za prosinec ale na finančním trhu posílí spekulace na ukončení kurzového závazku již v průběhu jara," uvedl.
Největší růst cenové hladiny byl v prosinci v sektoru stravování a ubytování, upozornil ekonom společnosti Roklen Michal Šoltés. "Pravděpodobně se tak projevuje efekt zdražování služeb související se zavedením EET," uvedl.
"Celkovou inflaci tlačily nahoru ceny potravin, pohonných hmot a ceny ve veřejném stravování a ubytování: zde se evidentně projevil vliv zavedení EET," uvedl i Jáč.