Jak se změní vaše čistá mzda, když ČSSD zavede progresivní zdanění?

Návrh ČSSD počítá s tím, že by se daň z příjmu fyzických osob stále počítala ze superhrubé mzdy a při uplatňování stejných daňových slev ve stejné výši jako je tomu v současnosti. ČSSD navrhuje ve svém volebním programu tyto čtyři daňové sazby v závislosti na výši hrubého měsíčního příjmu: 12 % (do 30 000 Kč), 15 % (od 30 000 Kč do 40 000 Kč), 25 % (od 40 000 Kč do 50 000 Kč) a 32 % (nad 50 000 Kč). Zůstanou zachovány i částky daňových slev, které je možné uplatňovat při výpočtu měsíční čisté mzdy.

TIP: Jak se vám změní čistá mzda v případě zavedení progresivního zdanění? Spočítejte si rozdíl na naší mzdové kalkulačce!

Co je to superhrubá mzda?

Superhrubá mzda je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Na sociálním pojištění platí zaměstnavatelé za zaměstnance 25 % a na zdravotním pojištění 9 %. Souhrnné povinné pojistné placené zaměstnavatelem činí tedy 34 %. Superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru.

• Kolik odvedeme ze mzdy v roce 2017?

Praktický příklad 1)

Pan Novák má hrubou mzdu 24 200 Kč. Sociální pojištění placené zaměstnavatelem činí 6 050 Kč (24 200 Kč x 25 %) a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 2 178 Kč (24 200 Kč x 9 %). Superhrubá mzda je tedy 32 500 Kč (24 200 Kč + 6 050 Kč + 2 178 Kč, zaokrouhleno na sta nahoru).

Čtěte také:
Kdy nevyužijete slevu na děti v daňovém přiznání?
Jak se zpřísní podmínky pro čerpání daňového bonusu?
Kdy může živnostník uplatnit slevu na manželku a kdy nikoliv?
Stát vrací tisíce korun. Kdy obdrží zaměstnanci daňové vratky?
Kdy můžete uplatnit slevu na manželku a kolik vám vrátí na daních?

Kdo by si polepšil a kdo pohoršil?

Dle návrhu ČSSD by čistá mzda stoupla zaměstnancům s hrubou mzdou do 48 955 Kč. Zaměstnancům s hrubou mzdou nad tuto částku by již čistá mzda klesala. Nejvíce by si polepšili zaměstnanci se mzdou okolo průměrné mzdy, a to v korunovém i procentním vyjádření. Čím vyšší mzda, tím vyšší pokles, jak je vidět z přiložené tabulky. V přiložené tabulce máme vypočtenu čistou mzdu v roce 2017 a dle volebního návrhu ČSSD. Čistá mzda je vypočtena u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka, neboť takových zaměstnanců je nejvíce. Daňové zvýhodnění na děti může uplatnit pouze jeden z rodičů. Protože daňové slevy by se nezměnily, tak by si ve stejném finančním rozsahu polepšili i občané uplatňující i jiné daňové slevy mimo základní daňovou slevu na poplatníka. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než je minimální měsíční mzda 11 000 Kč by si daňově nepolepšili, neboť neplatí žádnou daň z příjmu fyzických osob.

Praktický příklad 2)

Pan Novák má hrubou měsíční mzdu ve výši 25 000 Kč. Pan Novák uplatňuje při výpočtu měsíční čisté mzdy pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Vypočítáme si čistou mzdu pana Nováka v roce 2017 a dle návrhu ČSSD.

Praktický příklad 3)

Paní Černá má hrubou mzdu 70 000 Kč. Sociální pojištění i zdravotní pojištění v roce 2017 činí dohromady 7 700 Kč (70 000 Kč x 11 %). Se stejným odvodem na povinném pojistném počítá i návrh ČSSD. Rozdíl by byl u daně z příjmu fyzických osob:

• V roce 2017 zaplatí paní Černá na dani z příjmu fyzických osob 12 000 Kč (70 000 Kč x 1,34 x 15 %) - 2 070 Kč).
• Dle návrhu ČSSD by to bylo 16 690 Kč. Z hrubé mzdy do 30 000 Kč by byla daň 4 824 Kč (30 000 Kč x 1,34 x 12 %), z hrubé mzdy od 30 000 Kč do 40 000 Kč by byla daň 2 010 Kč (10 000 Kč x 1,34 x 15 %), z hrubé mzdy od 40 000 Kč do 50 000 Kč by byla daň z příjmu 3 350 Kč (10 000 Kč x 1,34 x 25 %) a z hrubé mzdy nad 50 000 Kč by byla daň z příjmu 8 576 Kč (20 000 Kč x 1,34 x 32 %). Souhrnná daň po uplatnění slevy na poplatníka by byla tedy uváděných 16 690 Kč (4 824 Kč + 2 010 Kč + 3 350 Kč + 8 576 Kč) - 2 070 Kč).

Čistá mzda paní Černé by se snížila o 4 690 Kč, neboť právě o tuto částku by zaplatila více na dani z příjmu fyzických osob (16 690 Kč - 12 000 Kč).

Světovým trendem je snižování zdanění práce

V členských zemích OECD jsou značné rozdíly při výpočtu daně z příjmu fyzických osob. A to nejenom výší a počtem daňových sazeb, ale i jejich nastavením. Ve většině členských zemí OECD, kde je zavedeno více daňových sazeb, je nejvyšší daňová sazba zavedena až pro příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy např. ve Velké Británii nad 4,2násobek, v Kanadě nad 4,3násobek, v Německu nad 5,5násobek, v USA nad 8,2násobek, v Itálii nad 9,8násobek průměrné mzdy a ve Francii nad 14,8násobek. Světovým trendem je však snižování daňové zátěže. Celkové daňové zatížení zaměstnanců však neovlivňují pouze odvody na dani z příjmu fyzických osob, ale i odvody na povinném pojistném, a to včetně odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance. Při zohlednění všech povinných odvodů je celkové zdanění práce v Česku v rámci zemí OECD nadprůměrné.