O dědictví III: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?

Dědictví lze řešit mnoha způsoby. Můžete věci darovat ještě za svého života. Ale to s sebou přináší rizika. Jak tedy řešit vaši pozůstalost?

My vám ukážeme tři způsoby řešení vaší pozůstalosti:

1. Dědění podle dědické posloupnosti
2. Závěť
3. Dědická smlouva

V minulých článcích jsme se zaměřili na závěť a dědickou posloupnost, která se uplatňuje tam, kde pozůstalost není ošetřena dědickou smlouvou ani závětí. V dnešním článku se zaměříme na dědickou smlouvu.

• Co je dědická smlouva?
• Kdo může uzavřít dědickou smlouvu?
• Pozor na neopominutelné dědice
• Kdy můžete vydědit děti?

Dědická daň – formálně zrušená

Předtím, než si něco řekneme o dědické smlouvě, si musíme říct, jakou výši má dědická daň. Prakticky žádnou, protože dědická daň byla formálně zrušena. Majetek, který zdědíte, ale musíte zahrnout do daně z příjmů. Nicméně jako dědic jste od daně osvobozeni. Pokud jste dědicem, budete mít náklady spojené s platbou notáře (většinou část hodnoty majetku v jednotkách procent), případně s poplatky spojenými s odhady ceny majetku.

Co je dědická smlouva?

Dědická smlouva má řadu výhod. První výhodou je, že má vždy přednost před závětí. To znamená, že pokud má zůstavitel sepsanou závěť a dědickou smlouvu, dědictví se řídí nejdříve dědickou smlouvou a následně závětí.

Další výhodou dědické smlouvy je, že se jedná o dvoustranný právní vztah mezi zůstavitelem a dědicem (dědici), to znamená, že s dědickou smlouvou musí obě strany souhlasit a být informovány o každé její změně (na rozdíl od závěti). Rovněž zůstavitel může jako dědice určit třetí osobu. Je zde právní jistota, že to, na čem se domluví dědicové se zůstavitelem, bude naplněno. Dědickou smlouvou nicméně lze ošetřit maximálně ¾ majetku zůstavitele. Zbývající ¼ se řeší v závěti, nebo jde do dědického řízení.

Další její výhodou je, že smlouva poskytuje určitou volnost sepisovatelům, takže si v ní můžete stanovit různé podmínky (např. dostudování dědiců, dosažení určitého věku dědiců či splnění dalších podmínek – např. postarání se o domácí mazlíčky).

Na rozdíl od závěti dává dědická smlouva více právní jistoty. Závěť může zůstavitel libovolně měnit, doplňovat nebo odvolat. U smlouvy je třeba, aby se na takovém jednání domluvil s druhou stranou.

Čtěte také: Kdy budete při prodeji nemovitosti platit daň?

Kdo může uzavřít dědickou smlouvu?

Předpoklady dědické smlouvy jsou pro zůstavitele a dědice různé.

Podmínky pro zůstavitele jsou dvě:

• zletilost (je vyžadována vždy)
• svéprávnost (pokud je jí dědic zbaven, může za něj dědickou smlouvu uzavřít opatrovník)

Ze strany dědice nejsou podmínky exaktně vymezeny, proto ji jde uzavírat na základě obecné způsobilosti k právním úkonům, tedy nabytím zletilosti.

Dědická smlouva musí být vždy v listinné formě a musí být napsána u notáře. V dědické smlouvě (ostatně jako v každé jiné) musí být uvedeno, kdo ji uzavírá, jaké smlouva bude mít následky a jakého majetku se přesně týká (například číslo pozemku z katastru nemovitostí, RZ auta apod.). Při uzavírání smlouvy musí být všechny strany fyzicky přítomny. Nelze ji tedy uzavřít elektronicky, v zastoupení ani korespondenčně.

Pozor na děti – neopominutelné dědice

V dědické smlouvě nelze opomenout tzv. neopominutelné dědice, tedy potomky zemřelého, kteří nebyli vyděděni nebo se sami dědictví nezřekli. Neopominutelný dědic, který se nenachází v dědické smlouvě, není vyděděn a ani se dědictví nezřekl, může následně vymáhat svůj podíl po ostatních dědicích. Pokud dítě (neopominutelný dědic) zemře před smrtí rodičů, jeho právo neopominutelného dědice přechází na jeho potomky. Každé nezletilé dítě má nárok na ¾ ze svého zákonného dědického podílu. V případě dospělého dítěte je nárok na minimálně ¼ zákonného dědického podílu.

Neposlušné dětičky já mám, vydědit je raději dám!

Vydědění je způsob, jak zabránit tomu, aby neopominutelní dědicové (vaši potomci) dědili. Provádí se listinou, ale může být i součástí závěti. Podmínky pro vydědění jsou stanoveny občanským zákoníkem. Lehce je zjednodušíme a shrneme do čtyř bodů:

1. Dědic neposkytl pomoc v nemoci, ve stáří a v dalších případech.
2. Dědic neprojevuje opravdový zájem.
3. Dědic byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k odnětí svobody na minimálně 1 rok.
4. Dědic vede trvale nezřízený život.

Následky dědické smlouvy

Ihned po uzavření dědické smlouvy se prakticky nic neděje. Smlouva vstupuje v platnost v případě úmrtí zůstavitele, kdy se vypořádává dědictví na základě dědické smlouvy a následně závěti (pokud je sepsána), či se dědí podle zákona.

Nicméně dědická smlouva neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem. Může tedy majetek uvedený v dědické smlouvě darovat či prodat. I po sepsání dědické smlouvy můžete v rámci dědického řízení majetek odmítnout, pokud se tohoto práva dědic v dědické smlouvě nevzdá. Majetek může zůstavitel na základě dědické smlouvy převést i za jeho života. Majetek musí být sepsán formou veřejné listiny (u notáře).

Příklad 1

Pan Varadínek chce veškerý svůj majetek převést na vnuka Viléma. Sepíše dědickou smlouvu o tom, že veškerý majetek odkazuje Vilémovi. Nicméně musí doložit, že jeho syn Hynek (otec Viléma) se zříká svého dědictví, protože se jedná o neopominutelného dědice. Jelikož dědickou smlouvou lze odkázat pouze ¾ majetku, musí navíc sepsat ještě závěť, kde bude rovněž uvedeno, že se syn zříká nároku na dědictví.

Příklad 2

Paní Haškovcová má 7 dětí a manžela. Manžel není otcem žádného dítěte. Její děti o ni devět let nejeví zájem. Proto sepíše s manželem dědickou smlouvu, ve které mu odkáže veškerý svůj majetek. Dále své děti vydědí z toho důvodu, že o ni dlouhodobě nejeví zájem. Zapomněla ovšem, že měla sepsanou závěť, ve které odkázala veškerý majetek šimpanzi Fábenovi ze zoologické zahrady. Po smrti paní Haškovcové se její majetek rozdělí ze ¾ pro manžela (podle dědické smlouvy) a ¼ pro šimpanze Fábena. Její děti si mohou stěžovat, nicméně 9 let nezájmu je pádný důvod pro jejich vydědění.

Příklad 3

Manželé Tomáš a Lucie nemají děti. Mají majetek v podobě 10 milionů Kč. Sepíší spolu dědickou smlouvu, kde si navzájem odkáží celý svůj majetek. Lucie zákonně přinesla do vztahu 5 milionů Kč. Tomáš 1 milion Kč. Společné jmění manželů je odhadováno na 4 miliony Kč. Lucie náhle zemře. Do dědictví ze společného jmění manželů jdou 2 miliony. Další majetek, který vlastnila Lucie, v hodnotě 5 milionů Kč jde rovněž do dědického řízení. Podle dědické smlouvy jdou ¾ majetku (tedy majetek v hodnotě ¾, což je 5,25 milionu Kč) manželovi Tomášovi. Jelikož Lucie neměla napsanou závěť, další majetek se dědí podle dědické posloupnosti, kde má manžel Tomáš nárok na polovinu majetku, tedy polovinu ze zbylého 1,75 milionu Kč (875 tis. Kč). Na druhou polovinu (875 tis. Kč) mají nárok Luciiny rodiče. Poplatky za služby notáře hradí dědicové.

Tip: Dědické řízení se může protáhnout. Jak probíhá a kolik zaplatíte notáři?