Co to je hypoteční úvěr?

Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb., který vstoupil v platnost dnem vstupu ČR do EU, tj. 1.5.2004, definoval hypoteční úvěry tímto způsobem:

„Hypoteční úvěr je úvěr,  jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.“

Zastavená nemovitost se musí nacházet na území ČR, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího  Evropský hospodářský prostor.

Co to znamená?

Před květnem 2004 bylo možné hypoteční úvěry poskytovat pouze na investice do nemovitostí na území ČR, na jejich výstavbu či pořízení,  a zajistit jeho splacení zástavním právem k nemovitosti. Nyní již tato podmínka zákonem daná není a hypoteční úvěry jsou vlastně všechny úvěry zajištěné nemovitostí.

Výhodou pro klienty je to, že především účelové hypotéky mají díky zdrojům z vydaných HZL lepší parametry (doba splatnosti, fixace úrokové sazby, výše úrokové sazby, % zastavené nemovitosti) než třeba spotřebitelské úvěry.

Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů: hypotéky, které jsou účelově vázané na pořízení nemovitosti a tzv. americké hypotéky na cokoli. Platí, že klasické hypotéky mají lepší parametry než ty neúčelové.

Současné znění zákona umožnilo rovněž možnost poskytování hypotečních úvěrů také na zajištění potřeb bydlení - na koupi družstevního bytu, složení členského podílu do bytového družstva, zaplacení odstupného dosavadnímu uživateli družstevního bytu nebo zaplacení odstupného uvedeného v darovací smlouvě k nemovitosti, rekonstrukci bytu v majetku obce nebo družstva s  cílem získání užívacího práva k bytu apod. Stále však platí, že ve všech případech musíte ručit nemovitostí.