"V současné chvíli máme v provozu zhruba 1200 autobusů. Pokud bychom přecházeli na zemní plyn, museli bychom přestavět garáže i s nimi spjatou infrastrukturu. S tím nám však musí někdo - nejspíše město - pomoci," řekl technický ředitel DPP Jiří Bezdíček.
Zemní plyn patří spolu s biopalivy ke dvěma nejperspektivnějším alternativním palivům, s jejichž rozšířením počítá v příštích letech EU. V roce 2020 by v Evropě mělo jezdit zhruba 23,5 milionu vozidel poháněných CNG. Nyní je v Česku asi 630 vozů na zemní plyn, což je téměř o třetinu víc než v minulém roce. Stát dává dotaci 800 tisíc korun na jeden autobus, 200 tisíc korun přispívají plynárenské společnosti a navíc ještě existuje dotace 2,3 milionu korun pro nízkopodlažní verze.
"Dopravní podnik města Brna porovnal spotřebu autobusů poháněných plynem a naftou, a celková úspora nákladů pro jednu vozovnu v Brně by za 12 let činila až 170 milionů korun. Na základě toho brněnská radnice začala vážně uvažovat o používání vozů na stlačený zemní plyn. Je škoda, že Praha touto cestou zatím nejde," řekl Jaroslav Tománek z České plynárenské unie (ČPU).
Pokud by v Praze vznikly další čerpací stanice CNG, motivovalo by to řadu lidí k nákupu osobního vozu s tímto druhem pohonu. Zatím jich příliš nejezdí; právě z důvodu nízkého počtu čerpadel. Také podle Martina Jahna, člena představenstva společnosti Škoda Auto, začne automobilka vozy na CNG vyrábět tehdy, až o ně bude zájem.