ČR bude mít od soboty více než 1000 km dálnic

Celkem bude mít Česko od soboty 1002 kilometrů komunikací dálničního typu, na závěr roku přibude ještě sedm kilometrů dálnice D3 v jižních Čechách. "Je to prolomení významné hranice," řekl generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Celkem se letos česká dálniční síť rozrostla či rozroste o 50 kilometrů. Loni to bylo rekordních 70 kilometrů.

Českou dálniční síť tvoří dálnice a rychlostní silnice. Dálnic je v ČR 646 kilometrů, rychlostních silnic 356 kilometrů. Oba druhy komunikací se liší například v poloměrech zatáček, v maximální prudkosti stoupání, kapacitě přípojných pruhů nebo zabezpečení svodidly. Pro řidiče však zásadní rozdíly neexistují; neliší se ani platby za dálniční známky či mýto. ŘSD proto nyní uvažuje, že některé rychlostní silnice označí jako dálnice.

Nejdelší dálnicí je D1 z Prahy na Moravu, která měří 264 kilometrů. V dohledné době by měla splynout s nynější D47, propojit Prahu a Brno s Ostravou, a dosáhnout tak délky 377 kilometrů. Druhou nejdelší je zatím dálnice D5 z Prahy do Rozvadova v délce 151 kilometrů, po dokončení ji však překoná dálnice D11 do východních Čech (154 km) a hlavně jihočeská dálnice D3 (172 km).

Právě D3 představuje nejdelší chybějící úsek dálniční sítě. Budování dálnic totiž ještě není ani v polovině. K dokončení celé sítě je třeba dostavět dalších 1170 kilometrů, odhadované náklady jsou téměř 400 miliard korun. Kromě D3 zbývá dokončit například pražský okruh nebo rychlostní silnici ze severních Čech na severní Moravu. Oficiální termín dokončení všech českých dálničních komunikací je rok 2013, samo ministerstvo dopravy však hovoří již o roku 2017.

Česká republika není v regionu střední Evropy jediná, která ještě nemá hotovou dálniční síť. Například v Rakousku síť čítá zatím necelých 2100 kilometrů, plány hovoří o 2500 kilometrech. Hůře je na tom Polsko, které má zatím necelou tisícovku kilometrů dálnic a rychlostních silnic, do roku 2015 chce zbudovat dalších 2800 kilometrů.

Většina z plánovaných dálnic chybí i na Slovensku, kde je zatím v provozu zhruba 500 kilometrů. Naopak nejhustší síť dálnic v Evropě má Německo, jejich délka je 12.400 kilometrů. V celosvětovém srovnání je Německo na třetím místě za nepoměrně většími Spojenými státy a Čínou. Na německou síť se Česká republika napojila v roce 2006 dálnicí D5 u Rozvadova.

Právě s Německem se často srovnávají náklady na výstavbu českých dálnic. Průměrná cena kilometru dálnice je v ČR zhruba 300 milionů korun, v rovinaté krajině je to ještě o 100 milionů méně, naopak v horském terénu, kde je nutné stavět tunely a mosty, to může být více než miliarda. Podle médií jsou české dálnice až několikrát dražší než ty německé.

Nejkřiklavější příklad, na který média upozornila, je dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem. Tato dálnice byla až čtyřikrát dražší než srovnatelný úsek německé dálnice A7. To přiznává i ŘSD, tvrdí však, že Němci stavěli dálnici počátkem 90. let, kdy byly jiné ceny než dnes. Podle Brunclíka není možné srovnávat dálniční úseky, ale jednotlivé objekty.

Jak ukázala analýza ŘSD, velké dálniční mosty se v České republice stavějí o 14 procent levněji než v Německu, naopak kilometr raženého tunelu je v ČR o 27 procent dražší než u západních sousedů.