Téma týdne: Poplatky a nutné výdaje
Už to bude nějaký ten rok, co bez výhrady všichni nosili složenky na Českou poštu (ČP). Čím dále jsme od okamžiku, kdy číslice 1,9,9 nahradily v letopočtu číslice 2,0,0, tím větší procento lidí využívá internetového bankovnictví (IB).
Pomyslná bitva státní České Pošty a kapitalistických bankovních domů zaznamenala několik posunů. V průběhu prvních let 21. století, kdy IB pomalu vstupovalo v širší známost, zaznívaly hlasy nabádající k co nejméně častému využívání přepážek ČP. Při provádění plateb pomocí IB jste měli ušetřit 500 – 1500 Kč ročně podle volby banky. Tak tomu bylo v roce 2002. Během dalších let však vyšlo najevo, že například SIPO (Sdružené inkaso plateb obyvatelstva) vyjde na České poště výrazně výhodněji, než pomocí IB… Mnohým z nás neuniklo, že od ledna 2008 ČP opět podražila. Je tedy v současnosti výhodnější provádět příkazy v sedě u počítače, nebo ve stoje u poštovní přepážky?
Ceny na poště rostou
Českou poštu, státní podnik, netřeba dlouze představovat. Počet pošt činil v roce 2006 více jak tři tisíce a zdražování zažíváme také více jak po třetí. Z posledních vzpomeňme růst cen v únoru 2005, kdy třeba složenka typu A do 200 Kč stoupla z 12 na 20 Kč. Kam se posunuly ceny v tomto roce? Nejcitelněji pocítíme zdražení u drobnějších zásilek. U balíků jde už o menší cenový nárůst (viz příklady níže).
- dopis standard: 10 Kč (původně 7,5 Kč)
- doporučený dopis: 26 Kč (původně 19 Kč)
- obyčejný balík do 2 kg: 38 Kč
- cenný balík do 2 kg: 51 Kč
- dobírka: 12 Kč plus cena dle použitého druhu platebního dokladu
- hotovostní platby SIPO: 12 Kč
- složenka typu A, 200 Kč: 22 Kč
Poplatky v (některých) bankách klesají
Vývoj poplatků za peněžní transakce prováděné pomocí IB lze s trochou nadsázky rozdělit do 3 fází. V první fázi se téměř nikdo nezajímal kolik za IB platí, protože jsme byli nadšení novou technologií. Charakteristickým pro druhou fázi je plíživé zvyšování různých účetních položek. Tato fáze v podstatě vyvrcholila až před několika měsíci, kdy vlna nevole přetekla pomyslnou nádobu. Zkrátka jsme si všimli, že platíme některým bankám čím dál více, a začali jsme přemýšlet, co s tím. Momentálně se nacházíme v počátku fáze třetí. Začíná se projevovat zdravá konkurence a na trhu se objevují bankovní produkty s téměř nulovými poplatky. Banky se snaží nabízet svým klientům takové běžné účty s IB, aby platili (třeba po splnění určitých podmínek) opravdu co nejméně.
Pošta vs. banka
Nutno poznamenat, že nehledě na výše napsané platilo a platí, že jestli ušetříte pomocí IB, záleží především na volbě banky. Například, vyřizovat administrativu pomocí IB Poštovní spořitelny bylo vždy výhodnější a není tomu jinak ani teď. Existují ovšem i účty, u kterých se poplatky začaly podezřele přibližovat těm na ČP. V takových případech nezbývá než doporučit změnu banky, nebo začít chodit zase na poštu.
Občas zjistítme, že mimo daní musíme platit i další položky. Právě jim se tento týden věnujeme v naší pravidelné rubrice finančních tipů a triků, konkrétně se podívám na poplatek za rozhlas a televizi, za odpady a dále pak na platby za internet a telefon či v bance a na poště. |