Pošta vs. banka v roce 2008

10.01.2008 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Je ještě dneska vhodné platit složenky na poště? Zatímco Česká pošta od ledna letošního roku podražila, některé banky se snaží stlačit poplatky co nejníže. Problém finanční výhodnosti plateb pomocí internetového bankovnictví ale nebyl zdaleka vždy jednoznačný...

Téma týdne: Poplatky a nutné výdaje

Už to bude nějaký ten rok, co bez výhrady všichni nosili složenky na Českou poštu (ČP). Čím dále jsme od okamžiku, kdy číslice 1,9,9  nahradily v letopočtu číslice 2,0,0, tím větší procento lidí využívá internetového bankovnictví (IB).

Pomyslná bitva státní České Pošty a kapitalistických bankovních domů zaznamenala několik posunů. V průběhu prvních let 21. století, kdy IB pomalu vstupovalo v širší známost, zaznívaly hlasy nabádající k co nejméně častému využívání přepážek ČP. Při provádění plateb pomocí IB jste měli ušetřit 500 – 1500 Kč ročně podle volby banky. Tak tomu bylo v roce 2002. Během dalších let však vyšlo najevo, že například SIPO (Sdružené inkaso plateb obyvatelstva) vyjde na České poště výrazně výhodněji, než pomocí IB… Mnohým z nás neuniklo, že od ledna 2008 ČP opět podražila. Je tedy v současnosti výhodnější provádět příkazy v sedě u počítače, nebo ve stoje u poštovní přepážky?


Ceny na poště rostou


Českou poštu, státní podnik, netřeba dlouze představovat. Počet pošt činil v roce 2006 více jak tři tisíce a zdražování zažíváme také více jak po třetí. Z posledních vzpomeňme růst cen v únoru 2005, kdy třeba složenka typu A do 200 Kč stoupla z 12 na 20 Kč. Kam se posunuly ceny v tomto roce? Nejcitelněji pocítíme zdražení u drobnějších zásilek. U balíků jde už o menší cenový nárůst (viz příklady níže).

  • dopis standard: 10 Kč (původně 7,5 Kč)
  • doporučený dopis: 26 Kč (původně 19 Kč)
  • obyčejný balík do 2 kg: 38 Kč
  • cenný balík do 2 kg: 51 Kč
  • dobírka: 12 Kč plus cena dle použitého druhu platebního dokladu
  • hotovostní platby SIPO: 12 Kč
  • složenka typu A, 200 Kč: 22 Kč


Poplatky v (některých) bankách klesají


Vývoj poplatků za peněžní transakce prováděné pomocí IB lze s trochou nadsázky rozdělit do 3 fází. V první fázi se téměř nikdo nezajímal kolik za IB platí, protože jsme byli nadšení novou technologií. Charakteristickým pro druhou fázi je plíživé zvyšování různých účetních položek. Tato fáze v podstatě vyvrcholila až před několika měsíci, kdy vlna nevole přetekla pomyslnou nádobu. Zkrátka jsme si všimli, že platíme některým bankám čím dál více, a začali jsme přemýšlet, co s tím. Momentálně se nacházíme v počátku fáze třetí. Začíná se projevovat zdravá konkurence a na trhu se objevují bankovní produkty s téměř nulovými poplatky. Banky se snaží nabízet svým klientům takové běžné účty s IB, aby platili (třeba po splnění určitých podmínek) opravdu co nejméně.

Pošta vs. banka


Nutno poznamenat, že nehledě na výše napsané platilo a platí, že jestli ušetříte pomocí IB, záleží především na volbě banky. Například, vyřizovat administrativu pomocí IB Poštovní spořitelny bylo vždy výhodnější a není tomu jinak ani teď. Existují ovšem i účty, u kterých se poplatky začaly podezřele přibližovat těm na ČP. V takových případech nezbývá než doporučit změnu banky, nebo začít chodit zase na poštu. 


Občas zjistítme, že mimo daní musíme platit i další položky.  Právě jim se tento týden věnujeme v naší pravidelné rubrice finančních tipů a triků, konkrétně se podívám na poplatek za rozhlas a televizi, za odpady a dále pak na platby za internet a telefon či v bance a na poště.


Autor článku

Tomáš Skolek  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU