Podle Staniševa se oběma stranám podařilo urovnat veškeré nesrovnalosti, které uzavření dohody bránily, po dnešním příjezdu Putina a Dmitrije Medveděva do země. Medveděv je předsedou plynárenského gigantu Gazprom, který na projektu plynovodu pracuje spolu s italskou firmou Eni, a mluví se o něm jako o nástupci Putina.
Budoucnost projektu South Stream byla nejistá, protože Bulharsko chtělo v části plynovodu, který prochází jeho územím, majoritní podíl, avšak Moskva s tím nesouhlasila. Stanišev na dnešní tiskové konferenci uvedl, že Bulharsko bude mít nakonec v části plynovodu procházející jeho územím 50procentní podíl, napsaly agentury AFP a Reuters.
Nový plynovod má přepravovat do Evropy 30 miliard krychlových metrů ruského plynu ročně. Plynovod povede pod Černým mořem z přístavu Novorosijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat do Itálie.
Analytici projekt interpretují jako snahu Gazpromu zhatit plány Ázerbájdžánu. Ten chce jih Evropy zásobovat plynovodem Nabucco přes území Turecka, což by Evropě pomohlo diverzifikovat surovinové zdroje. Evropa je až příliš závislá na ruském plynu i ropě.
Gazprom dodává plyn i ropu do Evropy přes území Ukrajiny a Běloruska, s nimiž se často pře o poplatky. Na to už doplatila i Evropská unie, která se kvůli sporům mezi Ruskem a jeho bezprostředními sousedy ocitla už vícekrát bez dodávek suroviny. Jednou to byla ropa, podruhé plyn, vždy to ale bylo v zimním období, kdy jsou tyto suroviny nejvíce zapotřebí.
Gazprom uspokojuje poptávku Evropy po zemním plynu asi z jedné čtvrtiny, kvůli sporům se sousedy, ale hledá alternativní způsob přepravy. Gazprom také chystá plynovod Nord Stream do Německa, jehož výstavba přijde asi na pět miliard eur. Plynovod má vést pod hladinou Baltského moře. Proti projektu se však staví Polsko a Pobaltské republiky.