Nižší spotřeba vody přispívá k jejímu zdražování

Téma týdne: Šetříme na výdajích domácnosti

Voda je jednou z mála komodit, která nemá nahraditelný substitut. Toho jsou si vědomi i vládní úředníci a tak její cena je, na rozdíl od elektřiny či plynu, plně regulována státem. Její výše je určována podle pravidel stanovených v Cenovém věstníku ministerstva financí. Ať už čerpáte vodu odkudkoliv, místně příslušné vodárny se musí při stanovování výše vodného a stočného tímto věstníkem řídit, tzn. že si může započítat v kalkulaci ceny jen ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk.

Cena vody se skládá ze dvou složek, vodného a stočného. Zatímco vodné představuje platbu za dodávku pitné vody z veřejného vodovodu, stočné je úplata za odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací a jejich zneškodňování. Množství vody dodané do objektu z veřejné sítě se měří vodoměrem, množství odvedené vody se stanoví na základě toho, kolik vody se do nemovitosti dodá z veřejné sítě.

Jiný kraj, jiný mrav a cena

A kolik vlastně zaplatí domácnosti za metr krychlový (1000 litrů) této cenné tekutiny? To záleží především na dodavateli. Na tuzemském trhu s vodou v současnosti působí několik desítek společností a cena vody může být dosti rozdílná. Voda je tedy regionálním produktem a cena závisí především na lokálních podmínkách, ať už přírodních či jiných, a také na tom, jak moc se musí voda před dodáním spotřebiteli upravit.

Cena vody se nejčastěji pohybuje kolem 50 korun za každý odebraný kubík. Jsou ale i vzácné výjimky, kdy v některých regionech lze vodu pořídit za 70 korun, jinde vám na kubík bude stačit dvacetikoruna. Podobné diametrální rozdíly můžeme najít i napříč celým evropským kontinentem. Zatímco v Německu či Dánsku přijde každý odebraný kubík vody na necelých 5 eur, ve Francii či Velké Británii je cena zhruba 3 eura, v Itálii jsou dodavatelé nuceni prodávat vodu drobným spotřebitelům pod náklady za přibližně 0,7 eur.

Rostoucí náklady a investice, klesající výnosy

Od roku 1989 stoupla cena vody zhruba šedesátinásobně (0,80 Kč/m3). Co naopak klesá, je její spotřeba, a to dosti výrazně. Zatímco před dvaceti lety každý jedinec denně spotřeboval zhruba 180 litrů vody, v současnosti se spotřeba vody pohybuje okolo hranice 100 litrů na osobu a den. Ve spotřebě jsme lehce pod průměrem EU, žebříčku "plýtvačů" vody vévodí Američané, kteří spotřebují více než dvojnásobek.

A právě snižující se spotřeba je jedním z hlavních důvodů, proč cena vody neustále roste. Díky zdražování vstupů (energie, pohonné hmoty, ostatní režijní výdaje) se neustále zvyšují náklady vodohospodářských firem, další stamiliony putují do rozvoje a modernizace infrastruktury. Naopak s klesající spotřebou výrazně ubývá výnosů z prodeje vody. Aby bylo možné finančně pokrýt nárůst nákladů, jsou společnosti nuceny zvyšovat cenu.

Jak na vodě ušetřit a nezůstat na suchu?

Každý Čech ročně spotřebuje 36.000 litrů vody. Při ceně 50 Kč/m3 zaplatí čtyřčlenná domácnost za vodu zhruba 7200 korun ročně. Co ovlivňuje její spotřebu, resp. jak se dá na vodě ušetřit? Základním úsporným opatřením je odstranění netěsností, které mohou výrazně promluvit do celkové spotřeby domácností. Kapající kohoutek s frekvencí 1 kapky za sekundu znamená ztrátu 1 m3 vody za měsíc. Za rok by proteklo do odpadu cca 600 Kč. Ještě vyšší plýtvání znamená protékající záchod. Díky netěsnostem může vzrůst spotřeba vody až o pětinu! Jsou však i další cesty:

• Správný výběr energetických spotřebičů.
• Sprchování – spotřeba vody a energie pro vanu plnou teplé vody odpovídá spotřebě při 20minutové sprše. Pokud tedy použijete namísto vany sprchu, ušetříte zhruba až 70 % vody.
  
• Splachování – tvz. skrblík dokáže ušetřit až 60% vody na splachování. Při ceně 100 korun se tato investice ve čtyřčlenné domácnosti vrátí již za měsíc.
• Instalace úsporných hlavic a pákových baterií, které umožní rychlejší nastavení požadované teploty vody, čímž lze ušetřit až 30% vody.
• Nenechávejte puštěný kohoutek při čištění zubů, holení, apod. Za jednu minutu odteče do odpadu až 5 litrů vody. Při dvouminutovém čištění tak každý jedinec zaplatí za tento „přepych“ 360 korun ročně.