První krok k realizaci důchodové reformy připravilo MPSV v podobě novely zákona o důchodovém pojištění a dalších souvisejících zákonů. Návrh novely prošel meziresortním připomínkovým řízením a do října 2007 bylo zpracováno jeho paragrafované znění. Již v červenci minulého roku byla ustanovena politická komise pro důchodovou reformu se zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, která by měla najít řešení, na kterém se shodne většina.
Co by v rámci důchodové reformy navrhuje?
Podle materiálů MPSV se nyní v rámci důchodové reformy jedná zhruba o 12 nejdůležitějších opatření. Podívejme se, která to jsou:
- Prodloužení potřebné doby pojištění z 25 roků na 35 roků (resp. z 15 na 20 pokud občan dosáhl 65 let věku a nesplnil potřebnou dobu pojištění) - prodloužení potřebné doby pojištění by mělo probíhat postupně a to mezi lety 2010 a 2020 vždy o jeden rok za každý kalendářní rok.
- Zvyšování důchodového věku na 65 let pro muže i ženy – i nadále by k dosažení této hranice mělo být postupováno stejným způsobem jako dosud a to postupně tempem o 2 měsíce pro muže a 4 měsíce pro ženy. Důchodový věk podle stávajícího stavu zjistíte v naší kalkulačce.
- Omezení zápočtu náhradních dob pojištění pro nárok na starobní důchod na 80 % (s výjimkou péče o dítě do 4 let a závislé osoby).
- Zrušení podmínky sjednání pracovněprávního vztahu nejvýše na 1 rok – v současné době pokud starobní důchodce pracuje a zároveň chce mít nárok na výplatu starobního důchodu, musí mít podepsánu pracovní smlouvu maximálně na jeden rok, v opačném případě by ztratil nárok na starobní důchod.
- Transformace invalidního důchodu na starobní při dovršení věku 65 let – tato změna by měla být pouze administrativní bez vlivu na výši důchodu.
- Sjednocení věkové hranice pro „trvalý“ nárok na vdovský/vdovecký důchod a to ze současných 55 a 58 let na věk o 4 roky nižší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození.
- Přehodnocení definice plné a částečné invalidity - zavedení jediné invalidity ve třech stupních místo současných plných a částečných invalidních důchodů a to v závislosti na procentu omezení schopnosti výdělečné činnosti. Výše důchodu se bude lišit získávaným procentem za rok pojištění.
- Sjednocení věkové hranice pro stanovení dopočtené doby u mužů a žen, tzn. že nově bude pro všechny důchodový věk bezdětných žen.
- Krácení dopočtené doby, pokud není doba od dosažení věku 18 let do vzniku invalidity kryta dobou pojištění.
- Nepovažovat dobu studia probíhající ode dne nabytí účinnosti tohoto opatření za náhradní dobu pojištění.
- Zachovat hodnocení doby studia jako náhradní doby pojištění pro účely zjištění potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod.
- Zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod při souběžném pobírání poloviny důchodu.
Výčet ukazuje oblasti, kterých se má reforma ve své první fázi dotknout a jaké změny by mohla přinést, pokud se podaří najít politická shoda. I když většina kroků by mohla projít, jsou tu některé a to ty na první pohled nejradikálnější, se kterými nepanuje všeobecný souhlas. Jedná se například o prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na důchod, či postupné zvýšení důchodového věku pro všechny na 65 let.
A není se co divit, již nyní se posunuje věk odchodu do důchodu a to na 63 let pro muže a pro bezdětné ženy. Po 31. 12. 2012 by měl podle současných podmínek činit důchodový věk u mužů a bezdětných žen 63 let a od 59 do 62 let u žen podle počtu vychovaných dětí. Pokud by se tedy zvedla hranice na 65 let, znamenalo by to především pro ženy, které vychovaly více dětí výrazný posun.
Ovšem ani ostatní změny nejsou zanedbatelné. Zatímco nyní je potřebná doba pojištění pro nárok na důchod stanovena na 25 let, po schválení by se měla posunout až na 35 let.
I přesto se stále jedná pouze o změny v parametrech a dosavadní návrh reformy nenavrhuje jiný způsob financování celého systému, a nové způsoby, jak by se lidé mohli sami zapojit a zajistit si prostředky na stáří svou volbou a rozhodnutím.