Důchodců přibývá, stejně tak i poplatníků

Téma týdne: Důchody a penze

Mandatorní výdaje v podobě výplat důchodů jsou tradičně největší položkou českého státního rozpočtu. Důchodové systémy tak značně ovlivňují ekonomiku jednotlivých států. O reformě stávajícího důchodového systému se hovoří již řadu let, zatím však zůstává jen u slov. Tento nepopulární krok by mohl promluvit do volebních preferencí v dalších letech, k činům tak zatím chybí politická vůle a odhodlání. Jaká bude důchodová situace v budoucnu za desítky let, to si dokáže představit zřejmě jen málokdo. Jaká je ale situace dnes, na to se podíváme v dnešním fintriku.

Důchodová solidarita je nezbytná

V současné době český důchodový systém tvoří v podstatě dva pilíře. Prvním je základní povinný dávkově definovaný a průběžně financovaný pilíř, ze kterého jsou poskytovány důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. Druhý pilíř je doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí druhého pilíře je také soukromé životní pojištění.

Ale vraťme se k prvnímu povinnému pilíři. Český sociální systém je stejně jako řada systémů v jiných zemích založen na principu solidarity, kdy zdraví lidé platbami pojistného pomáhají dlouhodobě nemocným a mladí zase starým. Většinu důchodů vyplácených v České republice spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Populace stárne, počet pojištěnců roste

Tato největší tuzemská finanční instituce státní správy na konci loňského roku evidovala celkem 2.028.865 starobních důchodců a 4.880.187 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení (pojistné jsou povinni platit zaměstnanci, organizace za své zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné). Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,41 poplatníků. Poměr poplatníků a důchodců se za posledních sedm let nepatrně zvýšil, když v prosinci 2001 na jednoho starobního důchodce přispívalo 2,36 poplatníků pojistného.

Tabulka: Vývoj počtu poplatníků a  důchodců v jednotlivých letech (k 31.12.)

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Za posledních sedm let v evidenci ČSSZ přibylo celkem 350.091 poplatníků pojistného, což znamená nárůst o cca 7 %. Starobních důchodců bylo přitom v prosinci 2007 o 106.093 více (nárůst o cca 5 %) než před šesti lety. Počet poplatníků pojistného tak roste rychleji než počet starobních důchodců. Vezmeme-li v úvahu všechny důchodce, tj. nejen starobní penzisty, ale i osoby pobírající důchody invalidní a pozůstalostní, k poslednímu prosinci roku 2007 jich bylo 2.719.161. Na jednoho důchodce tak přispívalo 1,79 poplatníků pojistného.

Graf: Poměr důchodců a poplatníků pojistného (k 31.12.)

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Kosmetické úpravy nepomohou

Vývoj posledních sedmi let se ukazuje zatím jako relativně vyrovnaný a nedochází k nějakým větším výkyvům. S rostoucím počtem lidí, jimž jsou vypláceny důchody, roste i počet poplatníků, kteří platí sociální pojištění. To stále nic nemění na nutnosti důchodové reformy Zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu nebo snižování vyplácených důchodů může pomoci, ovšem zásadní problém financování budoucích důchodů nevyřeší. Současný důchodový systém nelze opravit parametrickými změnami, ale je potřeba jeho systémová změna. Každé další odkládání reformy situaci důchodového systému jen zhoršuje. Budoucnost důchodového systému je teď v rukách politiků.