Spočítejte si svůj důchod

Téma týdne: Důchody a penze

Výpočet důchodů ovlivňují dva základní prvky, a to získané doby pojištení a výpočtový základ. Obě tyto položky, které nejzásadněji ovlivňují výši důchodu, může každý jedinec svou činností přímo ovlivňovat. Podívejme se tedy na obě položky blíže.

Doby pojištění

Doby pojištění mají význam jednak pro splnění podmínek nároku na důchod (viz níže), ale také hlavně a především pro stanovení výše důchodu. Důchod se totiž stanoví z výpočtového základu danou procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění. Při stanovení  výpočtového základu lze však zohlednit jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě započitatelné doby pojištění. Nezapočítává-li se určitá doba jako doba pojištění, nelze příjmy během této doby dosažené vzít v úvahu.

Výpočtový základ

Vyměřovací základ je do roku 1996 stanoven jako hrubý roční výdělek, od tohoto roku se stanoví ve stejné výši jako vyměřovací základ na stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví, jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Počet dnů se snižuje o výlučné doby. Výlučné doby jsou dny, kdy nám nenáležela mzda (např. nemoc). Roční vyměřovací základ pak představuje součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (z důvodu aktualizace ročního vyměřovacího základu).

Pro zjištění osobního vyměřovacího základu je potřeba udělat redukci. Redukční hranice určují část osobního vyměřovacího základu, které se do výpočtového základu započtou plně, 30 %, respektive 10 %. Jejich výši stanoví každoročně vláda nařízením. Celkový důchod nakonec vypočítáme jako součet základní výměry, která je stanovena dle vládního nařízení a procentuální výměry z předešlých výpočtů.

Chcete-li se dozvědět orientační výši důchodu, který by vám byl přiznán v současnosti, můžete si vybrat ze zjednodušené či rozšířené verze našeho kalkulátoru výpočtu důchodu.

Důchodový věk

Důchodový věk je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod. Obecný důchodový věk, dle Zákona o důchodovém pojištění, je stanoven k 1.1.1996 na 60 let u mužů a 53 až 57 let u žen. Od tohoto data se za každý kalendářní rok přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce. Postupné zvyšování bude pokračovat až do 31.12.2012, kdy důchodový věk u mužů a u žen, které nevychovaly žádné dítě, bude činit 63 let. Za každé vychované dítě se odchod do důchodu žen snižuje o jeden rok, maximálně však o 4 roky.

Důchodový věk je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod. Chcete zjistit, kdy nastane Váš vytoužený okamžik naplnění magické hranice odchodu do důchodu? Využijte náš Kalkulátor důchodového věku.

Nárok na důchod

Podmínky nároku na starobní důchod:

• získání doby pojištění nejméně 25 let a dosažení důchodového věku
• získání doby pojištění nejméně 15 let a dosažení věku 65 let

Podmínky na předčasný starobní důchod:

• získání doby pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku, ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky
• ve vztahu k částečnému invalidnímu důchodu - získání doby pojištění nejméně 25 let a ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu a do dosažení  důchodového věku chybí nejvýše 2 roky
• ve vztahu k plnému invalidnímu důchodu - získání doby pojištění nejméně 25 let a pojištěnec pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě alespoň po dobu 5 let a nárok na plný invalidní důchod pobíraný po dobu 5 let zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí  nejvýše 5 let