Slovensko má v reformě důchodů náskok

Téma týdne: Důchody a penze

V současné době český důchodový systém teprve čeká na zásadní reformu, která by alespoň částečně odvrátila reálnou hrozbu v podobě nepříznivé demografické situace.

Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky. Dílčí reformní kroky byly završeny v roce 1995 přijetím nového zákona o důchodovém pojištění, jehož hlavním cílem bylo restrukturalizovat dávkový systém tak, aby i přes nepříznivý demografický vývoj nebylo nutno v budoucnu zvyšovat odvodové zatížení ekonomicky aktivních osob, zvyšovat podíl sociálních výdajů na hrubém domácím produktu, a aby u vyplácených důchodů byla umožněna těsnější vazba na mzdový a cenový vývoj. Také bylo uzákoněno postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Postupné zvyšování bude pokračovat až do 31.12.2012, kdy důchodový věk u mužů a bezdětných žen bude činit 63 let a u žen, které vychovaly, děti od 59 do 62 let podle počtu vychovaných dětí.

V současné době tak český důchodový systém tvoří v podstatě dva pilíře:

• Základní povinný dávkově definovaný, průběžně financovaný pilíř a
• doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem (uzákoněno v roce 1994), do kterého lze zařadit také životní pojištění jako další z možností spoření na důchod.

Reforma opět na pořadu dne

Vývoj ukazuje, že tyto změny nejsou dostatečné a je třeba přikročit k radikálnější důchodové reformě. O tom, že je reforma potřebná a nutná není pochyb. Již na jaře roku 2004 byl ustanoven tzv. Tým expertů, složený ze zástupců politických stran, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu vlády, jehož cílem bylo hledat řešení důchodové reformy. Zástupci politických stran v týmu expertů zadali v průběhu srpna a září 2004 jednotlivé varianty důchodové reformy (návrhy jednotlivých stran naleznete zde: ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, US-DEU), které má pracovní skupina za úkol analyzovat. Výsledky devítiměsíční práce byly v roce 2005 zveřejněny v  Závěrečné zprávě, tzv. Bezděkovy skupiny.

Doporučení jak směřovat důchodovou reformu

Ze zprávy vyplynulo, že je třeba důchodový systém výrazně parametricky upravit a také pokračovat ve zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Nezbytné je také zvážit změnu financování důchodových nároků za období náhradních dob pojištění. Důležité je také zvýšení motivace starších osob k setrvání na trhu práce, například v podobě bonusu za „přesluhování“, či snížením pojistného po dosažení důchodového věku.

Dále je podle expertní skupiny vhodné snížit objem příjmové solidarity ve státním pilíři. Jedna možná cesta spočívá ve snížení sazby odváděné do státního pilíře a možnosti uvolněné pojistné spořit v nově vzniklých fondech. Druhou cestou muže být zavedení dvou stropů pro placení pojistného. Pojistné z výdělku do prvního stropu by plně plynulo do státního důchodového systému. Pojistné z výdělku mezi první a druhou hranicí by částečně plynulo do státního systému a částečně do fondového pilíře. Výdělky přesahující druhý strop by nepodléhaly placení povinného pojistného do důchodového systému.

Tři etapy důchodové reformy

V současné době se o důchodové reformě opět mluví. Reforma se má uskutečnit ve třech etapách. V rámci první etapy má být přikročeno k parametrickým změnám systému (více ve článku Do důchodu ve vyšším věku.  V rámci druhé etapy důchodové reformy mají být v letech 2008 a 2009 řešeny otázky týkající se problematiky financování základního důchodového pojištění (např. zavedení plateb od státu za náhradní doby či vytvoření důchodového fondu) a soukromých důchodů, tj.  v oblasti penzijního připojištění nebo životního pojištění. Zde by mělo být dosaženo především

• oddělení majetku akcionářů a klientů,
• zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány,
• zvýšení motivace k vyšším příspěvkům,
• zvýšení participace zaměstnavatelů,
• podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.

Ve třetí etapě by mělo dojít k možnosti částečné volby pojištěnců k vyvázání se ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Pojištěncům by byla dána možnost volby zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému. Podle plánu uveřejněném na stránkách MPSV, by k realizaci tohoto kroku mělo dojít již v příštím roce.

Z výše uvedeného je zřejmé, že důchodovou reformou by měla být pojištěncům dána možnost volby, tj. zvolit si zda budou spoléhat pouze na státní důchody, nebo zda část prostředků vloží do spořícího, fondového pilíře.  Jak již ale bylo několikrát řečeno výše, zatím jsou vše pouze návrhy a k uzákoněnému řešení je zatím ještě hodně daleko. Přesto vše je dobré myslet na budoucnost již nyní a nečekat na politické rozhodnutí - možnosti určitě jsou.

Nečekejte na důchodovou reformu a využijte možnosti, které nabízí již dnešek. Uzavřete si či si zvyšte příspěvek na penzijním připojištění a zachovejte si tak životní úroveň i v důchodu.

Slovensko má náskok

Zatímco u nás se pouze jedná a hledá řešení, Slovensko již důchodovou reformu začalo realizovat. Stejně jako u nás je zde důchodová reforma založena na třech krocích - pilířích.

• 1. krok: od 1. ledna 2004 došlo ke změně průběžného systému, i zde se jednalo především o parametrické změny  (první pilíř).
• 2. krok: od 1. ledna 2005 se zavedlo spoření na důchod. Znamená to, že zaměstnavatel část důchodových odvodů místo do Sociální pojišťovny (u nás ČSSZ) odvede na osobní důchodový účet zaměstnance v soukromé důchodové správcovské společnosti (tzv. druhý pilíř).
• 3. krok: Modernizace stávajícího systému dobrovolného důchodového pojištění v doplňkových důchodových pojišťovnách (vznikne dobrovolný třetí pilíř).

I když toto vše proběhlo, povinný je tento systém pouze pro občany, kteří poprvé vstoupili do zaměstnání po 1. lednu 2005, tzn. pro ty, kteří vstupují do pracovního procesu již za nových podmínek. Ostatní občané si mohli v daném období zvolit, zda:

• zůstanou v jednopilířovém (průběžném parametricky zreformovaném) systému a budou dostávat jednosložkový důchod od státu (Sociální pojišťovny), nebo zda
• přejdou do dvoupilířového systému (průběžný zreformovaný + spořicí pilíř). V tomto případě budou dostávat část důchodu ze Sociální pojišťovny a část z peněz ze svého osobního účtu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že i u nás by důchodovou reformou měla být pojištěncům dána možnost volby, tj. zvolit si zda budou spoléhat pouze na státní důchody, nebo zda část prostředků vloží do spořícího, fondového pilíře.  Jak již ale bylo několikrát řečeno výše, zatím jsou vše pouze návrhy a k uzákoněnému řešení je zatím ještě hodně daleko. Přesto vše je dobré myslet na budoucnost již nyní a nečekat na politické rozhodnutí - možnosti určitě jsou.