Není euro jako euro

Téma týdne: Přijetí Eura v ČR

Euro mimo eurozónu?

Přestože k přijetí eura je nutný vstup do eurozóny a tudíž splnění konvergenčních kritérií, členské země eurozóny nejsou jedinými zeměmi používajícími euro jako své platidlo. Existují totiž země, které tvořily se současnými členskými zeměmi eurozóny měnové unie. Monako používalo jako národní platidlo francouzský frank, na druhé straně San Marino a Vatikán tvořily měnovou unii s Itálií. Pro tyto země bylo tudíž logickým krokem dohodnout se s Evropskou unií na možnosti používání eura v okamžiku zániku franku a liry. Dohody byly uzavřeny a tyto tři země mohou dokonce emitovat určité množství eura s vlastní národní stranou na mincích. Mezi další země, které se rozhodly platit eurem patří Andora, Kosovo a Černá Hora. Příčinou bylo opět používání evropských měn, které přijetím eura přestaly platit. Na rozdíl od dříve uvedené skupinky tří zemí, nemají tyto právo emitovat euro, neboť zavedly tuto měnu jednostranně, bez dohody s EU.

Není rub jako rub

Zatímco eurobankovky mají stejnou rubovou i lícovou podobu ve všech členských zemích eurozóny, pokud jde o euromince situace je jiná. Euromince jsou charakteristické tím, že každá členská země si zvolila vlastní rubovou stranu. Každá euromince má tak totožnou lícovou „evropskou“ stranu a vlastní “národní“ rubovou stranu. V praxi to znamená, že kolik členských zemí eurozóny (plus Vatikán, San Marino a Monako), tolik rozdílných verzí euromincí. Například Belgie má jedno zobrazení na všech mincích různých hodnot – podobiznu krále Alberta II, za to Francie má na každé minci motiv zcela jiný. Všeobecně převládá pravidlo, že země s politickým uspořádáním v podobě monarchie mají na euromincích vyobrazenu podobu svého panovníka. K těmto zemím se vztahuje taktéž výjimka týkající se intervalu, ve kterém je možno podobu rubových stran měnit. Tento interval je stanoven na pět let s tím, že pokud v zemi zemře panovník, jenž je na minci vyobrazen, pak má země možnost design euromince změnit i v intervalu kratším než stanovených pět let.

Kypr zvolil pro design svých euromincí tři témata – symbol přírody na 1 až 5 centových mincích, symbol moře na 10, 20 a 50 centových mincích a symbol kultury na jedno a dvou eurových mincích. Například budoucí člen eurozóny Slovensko bude mít na euromincích celkem tři motivy – státní znak (na mincích v hodnotě jednoho a dvou eur), Bratislavský hrad a tatranský vrch Kriváň (viz obrázky).

K euromincím se váže ještě další zajímavost. Na mincích od vyšší nominální hodnoty než je 10 eurocentů (včetně) je na lícové straně znázorněn evropský kontinent, respektive členské země Evropské unie. V souvislosti se vstupem Slovinska do eurozóny došlo ke změně lícové strany ražených mincí, tak aby zachycovala všechny členské země EU po rozšíření v letech 2004 a 2007, čili kompletní sedmadvacítku členů.