Představuje velice vhodný mezinárodní srovnávací ukazatel pro podíl vybraných daní příslušného státu na jeho hrubém domácím produktu.
Daňová kvóta (DK) = poměr výnosu daní a cel k HDP v běžných cenách.
Složená daňová kvóta (SDK) = poměr výnosu daní, cel a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení k HDP v běžných cenách.
V roce 1997 dosáhla celková suma vybraných daní a dalších odvodů ve světě v průměru 43,9 % HDP, byla tak o 14 % vyšší než v USA a o 16 % než v Japonsku; složená daňová kvóta v zemích EU představovala ve stejném roce 42,5 %, v ČR 38,6 %. Jak plyne z tabulky č. 2, tento stav se za poslední léta příliš nezměnil. Hlavním důvodem byla a stále ještě je podstatně vyšší míra sociální ochrany v západní Evropě.
Tab. - Složená daňová kvóta ve světě (v poměru k nominálnímu HDP, v %)
Stát |
1999 |
2000 (předpověď) |
2001 (předpověď) |
Švédsko |
58,7 |
56,8 |
55,6 |
Dánsko |
57,4 |
56,3 |
56,0 |
Rakousko |
47,6 |
46,6 |
46,7 |
Británie |
40,3 |
40,3 |
40,4 |
Maďarsko |
39,7 |
39,4 |
39,4 |
Česká republika |
39,7 |
40,0 |
41,9 |
Španělsko |
37,2 |
36,9 |
36,8 |
USA |
31,0 |
30,8 |
30,6 |
Japonsko |
30,5 |
30,5 |
30,9 |
Jižní Korea |
25,1 |
24,8 |
24,4 |
Průměr OECD |
36,9 |
36,7 |
36,5 |
Průměr EU |
45,6 |
45,2 |
44,9 |
Nejmenší složenou daňovou kvótu v roce 1999 vykazovalo Mexiko (16,5 %), následované Jižní Koreou (23,8 %), Japonskem (27,7 %) a USA (31 %).
Vyspělé státy podporují stále více snižování daní, a to sice z důvodu poklesu angažovanosti vlád v ekonomice v posledních letech. Právě politika nízkých daní způsobila ve Spojených státech stav, nad nímž mnozí ekonomové kroutí hlavou. Hospodářský růst je doprovázen nízkou inflací a nezaměstnaností, čímž jsou narušeny některé ekonomické teorie. Rovněž průměrný schodek veřejných rozpočtů v USA byl za posledních 25 let dvakrát tak nižší než v zemích Evropské měnové unie (2 % ve srovnání s 4 %).
Porovnání daňových kvót v zemích EU a České republice
Z mezinárodního porovnání plyne, že Česká republika je státem s nejnižší daňovou kvótou ve výši 21,6 %; při porovnání složené daňové kvóty, tedy včetně pojistného, tomu tak však již není. Důvodem je největší podíl sociálního a zdravotního pojištění na celkových daňových příjmech ve srovnání s zeměmi EU, který u nás činí 43,9 %. Z toho plyne paradox, kdy ČR jako stát s nejnižší daňovou kvótou (poměrově daňovými příjmy) má nejvyšší míru sociální ochrany. Naproti tomu v Dánsku se výše pojištění pohybuje na úrovni pouhých 3,2 % (Velká Británie 17,2 %; Řecko 31,6 % a Německo 41,6 %).
Tab. - Srovnání daňových kvót ČR a zemí EU (dle metodiky OECD, pro rok 1997)
Stát |
DK |
SDK |
Stát |
DK |
SDK |
Irsko |
28,6 % |
32,8 % |
Rakousko |
29,1 % |
44,3 % |
Španělsko |
21,9 % |
33,7 % |
Itálie |
29,6 % |
44,4 % |
Řecko |
23,1 % |
33,7 % |
Francie |
26,8 % |
45,1 % |
Portugalsko |
25,3 % |
34,2 % |
Belgie |
31,4 % |
46,0 % |
Velká Británie |
29,3 % |
35,4% |
Lucembursko |
34,7 % |
46,5% |
Německo |
21,7 % |
37,2 % |
Finsko |
34,8 % |
46,5% |
Česká republika |
21,6 % |
38,6 % |
Dánsko |
47,9 % |
49,5% |
Nizozemí |
24,7 % |
41,9 % |
Švédsko |
36,7 % |
51,9% |
Ve srovnání jsme se umístili i pod průměrem evropských členů OECD (SDK činila přibližně 41 %) a to na třináctém místě. S kým a čím se máme srovnávat je ovšem otázka, v EU je nám nejbližší hospodářská úroveň zemí Španělska, Řecka či Portugalska, proti nim jsou však naše daně vysoké.