SB: Biopaliva jsou hlavním důvodem růstu cen potravin

Mitchel v podrobné studii zjistil, že na růstu cen potravinářských komodit v posledním roce se produkce biopaliv přímo i nepřímo podílela 70 až 75 procenty. Kromě přímého efektu zabírání půdy určené dříve k produkci potravin vedl dále boom biopaliv k poklesu zásob klíčových komodit jako kukuřice.

Pokles zásob pak podle studie vyvolal vlny spekulačních aktivit a přiměl některé státy k zákazům exportu komodit, což růst cen ještě urychlilo. Ze zbylých 25-30 procent k růstu cen potravin přispěl pokles kurzu dolaru a zvýšené náklady na hnojiva a dopravu, uvádí studie.

Studie Světové banky měla počátkem července velký ohlas a byla pro odvětví biopaliv a jeho politické zastánce další těžkou ranou, protože její odhady dopadů biopaliv jsou mnohem vyšší, než se dosud uvádělo. Mitchell je všeobecně respektovaným zemědělským ekonomem a ve své zprávě doporučil přehodnocení politiky, která boom biopaliv způsobila.

"Silný nárůst produkce biopaliv v USA a EU byl podporován subvencemi, povinnými kvótami a dovozními cly. Bez této politiky by byla produkce biopaliv nižší a nárůst cen potravinářských komodit by nebyl tak vysoký," uvedl Mitchell.

Nahrazování pohonných hmot z ropy biopalivy v posledních letech razantně podporují Evropská unie a USA, které se zatím této politiky ani přes stále silnější kritiku nehodlají vzdát. Americká vláda až dosud tvrdila, že biopaliva vyráběná z potravinářských plodin zvýšila ceny potravin v posledních letech jen o necelá tři procenta.

Zemědělská a biopalivová lobby stejně jako američtí vládní činitelé i Evropská komise tvrdí, že nárůst cen potravin způsobila hlavně rostoucí poptávka bohatnoucích rozvojových mocností Indie a Číny. To však analýza Světové banky nezjišťuje a podle ní nefigurovalo mezi významnými příčinami ani často citované sucho v Austrálii.

Nárůst spotřeby obilnin bez započítání biopaliv byl jen mírný a v letech 2000 až 2007 činil v průměru 1,7 procenta ročně. To bylo stejné tempo, jakým dohromady rostly výnosy a osetí plocha, to znamená, že poptávka a nabídka by zůstaly bez biopaliv vyrovnané, zjistila studie.

Washington i Brusel podporují "zelená" paliva v domnění, že tím sníží emise skleníkových plynů a omezí závislost na dovozu ropy. Podle posledních vědeckých studií však biopaliva z potravinářských plodin těchto cílů vesměs nejsou schopna dosáhnout. Podle výzkumů dokonce územní rozmach pěstování plodin na biopaliva přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů, které se podílejí na oteplování, protože vede k odlesňování.

EU se loni v březnu zavázala, že do roku 2020 zvýší na 20 procent podíl takzvaných obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Součástí toho má být narůst využívání biopaliv na nejméně deset procent v roce 2020. Poslanci Evropského parlamentu však tento měsc navrhli, aby se tento cíl kvůli ostré kritice biopaliv omezil.