Bonita klienta ovlivní šanci na úvěr i jeho parametry

Většina z nás, kdo jsme již někdy v bance či jiné finanční instituci žádali o půjčku se s termínem bonita už určitě  setkala. Ano, existují i finanční instituce, které bonita klientů vůbec nezajímá, ty si ale za  své půjčky nechávají řádně “zaplatit“. Bonita klienta je pro banku totiž tím nejzákladnějším ukazatelem, který ovlivňuje její rozhodnutí, zda úvěr klientovi schválí, či nikoliv. Kromě bonity jsou tu samozřejmě i další faktory, jako je například úvěrová historie klienta, kterou banka a dnes už i ostatní finanční instituce zjišťují z úvěrových registrů, o kterých si můžete přečíst v článku s názvem Banky vás sledují!. Nicméně vlastní bonita klienta je v konečném důsledku pro banku stále nejdůležitější.

Co je to bonita, jak se počítá a jak ji lze ovlinvit?

Pokud máte vysoké příjmy, pak se vás problémy s bonitou spojené nijak nedotknou. Většina z nás by však měla být připravena na to, že si je banka před schválením úvěru pořádně “proklepne“ a často i z různých důvodů úvěr zamítne. Níže zmíněné způsoby jak zlepšit svoji bonitu vám pomohou k tomu aby vaše šance na schválení úvěru byla vyšší.

Řada lidí si dnes pojem bonita plete s výší příjmů. Ta je sice nedílnou součástí výpočtu bonity, zdaleka však ne jedinou. Kromě příjmů sleduje totiž banka i klientovy výdaje. Bonitní je klient tehdy, pokud mu po odečtení měsíční splátky požadovaného úvěru, částky životního minima a dalších pravidelných výdajů (pojištění, leasing, jiné úvěry) od jeho čisté měsíční výše příjmů zbude ještě určitá finanční rezerva. Tolik tedy základ výpočtu bonity. Podívejme se blíže na jednotlivé položky výpočtu a jakým způsobem je lze ovlivnit tak, aby žadatel o úvěr zvýšil svou šanci na schválení požadované půjčky.

Výše příjmů je první na řadě

Výši příjmů lze samozřejmě ovlivnit jen stěží, snad jen změnou práce na místo, kde si klient vydělá více. To ovšem nepřipadá v úvahu, pokud žadatel půjčku potřebuje co nejdříve vyřídit. Proč? U příjmů ze závislé činnosti totiž banky požadují potvrzení o příjmech zpravidla za posledních 6 měsíců až 2 roky a podmínkou je, že žadatel nesmí být v tříměsíční zkušební době. Má-li žadatel příjmy z podnikání, požadují banky předložit daňové přiznání, a to zpravidla za jedno až dvě zdaňovací období zpět. V případě jiných zdrojů příjmu, například z pronájmu nemovitostí, vyžaduje banka doklady, z nichž plyne výše těchto příjmů a doba jejich trvání. Určitou možností, jak zvýšit šanci na schválení úvěru přes výši příjmů, je uvést další osoby jako spolužadatele o úvěr. Tím se započte i jejich výše příjmů, čímž se zvýší žadatelova bonita. Tato varianta bývá často využívána u hypoték, kde lze často uvést až čtyři spolužadatele.

Snížením měsíční splátky zvýšíte svou šanci na úvěr

Další položky jsou již výdajové a hned tu první, tedy měsíční výši splátky lze ovlivnit poměrně snadno. Výši měsíční splátky ovlivňuje řada faktorů. Prvním z nich je doba splatnosti úvěru. Banky většinou stanovují minimální a maximální dobu splatnosti daného úvěru a záleží jen na klientovi, jakou dobu splatnosti si zvolí. Platí samozřejmě, že čím delší doba splatnosti, tím se půjčka rozloží do více splátek, čímž se sníží její výše. Dalším důležitým faktorem je samotná výše požadovaného úvěru. Tu lze samozřejmě snížit, čímž se sníží i výše měsíční splátky. Zvláště u hypoték se lze setkat i s nabídkou progresivního, či degresivního způsobu splácení, v závislosti na tom, zda klient chce splácet více na začátku či na konci splácení úvěru. Posledním faktorem, který ovlivňuje výši měsíční splátky je úroková sazba úvěru. Tu stanovuje banka a klient ji může ovlivnit právě svou bonitou, způsobem zajištění úvěru či u hypoték volbou doby fixace úrokové sazby.

Další položky ovlivňující bonitu

Jednou z položek, kterou banka od výše žadatelova měsíčního příjmu odečítá je výše životního minima. Ta se odvíjí podle počtu členů domácnosti a jejich věku. Více o tomto tématu se můžete dočíst zde. Tuto položku lze samozřejmě ovlivnit jen stěží a z její logiky vyplývá, že samostatně žijící osoba bude mít podstatně vyšší šanci na úvěr, než například čtyřčlenná rodina.

Podstatným způsobem bonitu ovlivňují i klientovy ostatní pravidelné měsíční výdaje. Patří mezi ně splátky jiných úvěrů, leasingu či pojištění. Je samozřejmostí, že čím méně a nižších takovýchto měsíčních výdajů klient má, tím je pro banku bonitnější. Na druhou stranu to, že má klient uzavřenu například životní pojistku mu může pomoci k výhodnější úrokové sazbě. Často se lze v praxi setkat se situací, kdy klient některé z těchto výdajů bance při žádosti zamlčí. Tím ale uškodí především sám sobě, banka a stále častěji i nebankovní finanční instituce si totiž  klienty vždy prověřují v úvěrových registrech.

Poslední položkou je finanční rezerva. Její výši stanovuje každá banka jinak. Zpravidla se stanovuje jako určité procento z výše měsíční splátky nebo výše životního minima.