Z čeho mají Evropané největší obavy? Z inflace a nezaměstnanosti…

Nejméně starostí mají Nizozemci

Strach z růstu cen poprvé při pravidelném statistickém šetření převážil nad hrozbou ztráty zaměstnání. Právě obava ze ztráty zaměstnání byla v minulých letech vždy na prvním místě. Oproti loňskému roku se zvýšil počet Evropanů mající obavy se zvyšování cen a poklesu kupní síly jejich mezd a platů  o 11 %. Především ve Francii, Belgii, Rusku a Rakousku je toto téma pro občany velmi závažné. Celkově mají nejvíce obavy z nepříznivých hospodářských, sociálních a politických událostí Němci, Francouzi a Rakušané. Naopak nejvíce „v pohodě“ jsou Nizozemci, Belgičané a Španělé.

Vzrůst výdajů je u každého jiný

Inflace ovlivňuje peněženku každého občana. Na míře inflace totiž mimo jiné závisí kupní síla našich mezd a platů. Inflace v podstatě znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Ta se ve všech evropských zemích měří pomocí indexů spotřebitelských cen. Tyto indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše několika stovek reprezentativních výrobků a služeb ve dvou po sobě jdoucích letech. Váha jednotlivých výrobků a služeb závisí na druhu spotřeby, který zastupují ve spotřebě průměrné domácnosti. Ve vybraném koši je jak potravinářské zboží, tak například nábytek, zboží pro osobní péči, doprava či zdravotnictví, vzdělávání, finanční služby. Vzhledem k tomu, že každý má jinou spotřebu, neodpovídá míra inflace měsíčnímu nárůstu výdajů u všech spotřebitelů. V současné době jsou například výdaje důchodců vyšší než činí inflace – v porovnání s loňským rokem (zvýšení cen u potravin je vyšší než celková inflace - spotřební zboží důchodci již tolik nekupují).

Inflace přeje dlužníkům

Nad vysokou mírou inflace jásají dlužníci, odrazuje ale investory. Od míry inflace zveřejněné jednotlivými národními statistickými úřady se odvíjí nejenom třeba výše jednotlivých státních dávek nebo valorizace důchodů, ale inflace je i důležitým hráčem burzy. Aby totiž centrální banka zamezila růstu inflace, zvyšuje úrokové sazby, což firmám zdražuje úvěry a omezuje jejich investiční poptávku. Vyšší úroky vedou také ke snížení výnosů (zisků) akciových společností, a akcionáři tak mají nižší zisky. Z finančního hlediska v důsledku inflace klesá výnosnost finančních a investičních nástrojů, kdy vložené finančních prostředky jsou postupem času znehodnocovány.

Být bez práce není snadné

Nezaměstnanost dělá starosti všem občanům a z případné ztráty zaměstnání mají Evropané velké obavy. V jednotlivých zemích se však liší  obavy občanů ze ztráty zaměstnání.  Třetina Evropanů považuje nezaměstnanost za nejdůležitější problém hospodářství. Největší obavy z případné nezaměstnanosti mají Němci, Španělé a Francouzi. Naopak nejméně nezaměstnanost trápí Nizozemce a Brity - tedy země s tradičně nízkou nezaměstnaností.

Česko – nezaměstnanost nás netrápí…

Česko však začíná západní Evropu dohánět nejenom ekonomickými ukazateli, ale i aktivním přístupem občanů. Vždyť například pro Pražany není podle prováděného šetření Eurostatu (hodnoceno 268 evropských regionů, rok 2006) vůbec žádný problém najít si dobrou práci. Další města, kde není dle místních občanů problém najít práci jsou: Kodaň, Dublin, Aalborg či Antverpy. Naopak nejhůře hledají nové zaměstnání občané ve Frankfurtu, Palermu nebo Neapoli. Navíc Praha patří do první patnáctky regionů s nejvyšším HDP na obyvatele. 

Tabulka: Z čeho mají Evropané obavy (v %, možno více odpovědí)

Zdroj: „Challenges of Europe 2008“, GFK-Nürnberg, e.V.