TÉMA-Plynová krize zhoršila trápení ekonomik vých.Evropy

...Ilieva
                                
 DEVNIA, Bulharsko, Rusko tento týden 
znovu uvolnilo plynové kohouty, avšak škody způsobené výpadky 
dodávek ve střední a východní Evropě se potáhnou dlouhé měsíce a 
ještě zhorší bolest, kterou regionu beztak působí zpomalování 
globální ekonomiky.
                                
 "Utrpěli jsme dva šoky za sebou. Nejprve recese, a pak ta 
plynová krize, která udeřila docela nečekaně," řekl Valentin 
Vladimirov, dělník z bulharské továrny na průmyslová hnojiva, 
která během plynové rozepře mezi Ruskem a Ukrajinou zastavila 
výrobu na více než dva týdny.
                                
 "Mám půjčku; každý, koho znám, má půjčky... Doufám, že nějak 
přežijeme," řekl třiapadesátiletý Vladimirov, který se navzdory 
konečné dohodě o obnovení dodávek plynu obává o své místo.
                                
 Rusko v úterý znovu pustilo plyn přes Ukrajinu dále do 
západní Evropy poté, co Moskva a Kyjev vyřešily svůj dlouhodobý 
spor o ceny a dluhy podpisem desetiletého kontraktu.
                                
 Některým firmám ve východní a střední Evropě, tedy regionu, 
který nesl největší zátěž plynové krize, však v důsledku 
přerušení dodávek nyní hrozí ztráta vývozních trhů.
                                
 A ekonomický růst, který byl na sestupu už před plynovou 
roztržkou, zřejmě klesne ještě hlouběji s tím, jak se nárazové 
vlny této krize šíří dodavatelským řetězcem do širší ekonomiky.
                                
 "Ta krize bude mít nějaký dopad nejen na nás, automobilky, 
ale také na dodavatele a menší podniky," řekl Dušan Dvořák, 
mluvčí Kia Motors Slovakia.
                                
 "Je to určitý typ dominového efektu."
                                
 Slovenský ministr financí Ján Počiatek řekl, že jeho země, 
silně závislá na automobilovém průmyslu, letos zaznamená kvůli 
lednovému přerušení dodávek plynu pokles ekonomického růstu až o 
1,5 procentního bodu.
                                
 Bulharský ministr hospodářství a energetiky Petar Dimitrov 
tento týden přirovnal dopad plynové krize k následkům 
"teroristického útoku".
                                
 "To, co se stalo, je svým způsobem národní katastrofa," řekl 
Dimitrov agentuře Reuters. Krizí podle něj utrpí hrubý domácí 
produkt v prvním kvartále, nedokázal však odhadnout, jakou 
měrou.
                                
 Analytici očekávají, že meziroční růst Bulharska letos 
zpomalí pod 2 procenta z úrovně nad 6 procenty v posledních 
čtyřech až pěti letech.
                                
 Přímé ztráty bulharských firem dosáhly celkem 200 milionů 
leva (133 milionů dolarů), uvedlo ministerstvo hospodářství.
                                
 Obří továrna Agropolychim, hlavní bulharský výrobce a 
vývozce hnojiv, poslala během plynové odstávky většinu z 
tisícovky svých zaměstnanců na placenou dovolenou. Poté 
vyčíslila ztráty na 750.000 eur denně.
                                
 Už dva měsíce předtím přitom firma kvůli globální ekonomické 
krizi zastavila jednu z hlavních dvou výrobních linek a 
propustila 230 zaměstnanců.
 
                                
 PROPAD PRODUKCE
                                
 Analytici uvedli, že výpadek plynu jen umocní prudký pokles 
podnikatelské aktivity v regionu, který se započal už dříve 
kvůli recesi v Evropské Unii, hlavním vývozním trhu těchto zemí.
                                
 "Přerušení dodávek plynu tento dopad ještě umocnilo," řekl 
Ivailo Vesselinov z Dresdner Kleinwort.
                                
 "To, čeho jsme svědky, je katastrofální kolaps průmyslové 
výroby napříč celým regionem... v listopadu a prosinci," dodal.
                                
 V Maďarsku, které také dočasně regulovalo příděly plynu, se 
průmyslová výroba v listopadu meziročně propadla o 12 procent. V 
Česku, které bylo výpadkem dodávek ovlivněno nejméně, produkce 
sletěla o 17,4 procenta, což představuje nejprudší meziroční 
pokles od roku 2001.
                                
 Vyhlídky na letošní rok přitom zůstávají ponuré. Evropská 
banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) tento týden předpověděla, že 
růst regionu rozvíjející se Evropy v roce 2009 zpomalí až k nule 
[ID:nMUL032516].
                                
 Polsko, největší ekonomika regionu, uniklo nejhoršímu, neboť 
stále dostávalo dodávky ruského plynu přes sousední Bělorusko.
                                
 Ekonomové očekávají, že Polsko letos dosáhne v regionu 
nejvyššího růstu. Evropská komise Polsku předpověděla pro 
letošní rok růst okolo 2 procent - i tak však půjde o znatelné 
zpomalení z odhadované loňské expanze okolo 5 procent.
                                

[Reuters/Finance.cz]