Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tento zákon je určen osobám s nedostatečnými příjmy, pro které stanoví situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Tyto situace zákon nazývá hmotnou nouzí. Jde o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. O tom, kdo má nárok na dávky v hmotné nouzi si můžete přečíst v našem průvodci s názvem Nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi.
O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Odvolacím orgánem jsou krajské úřady. Dávky se vyplácí v české měně v hotovosti u plátce, poštovní poukázkou, převodem na účet, formou poukázky opravňující k nákupu zboží nebo přímou úhradou částek k nimž je osoba zavázána.
Dávky v hmotné nouzi jsou tyto:
- příspěvek za živobytí
- doplatek na bydlení
- mimořádná okamžitá pomoc
Příspěvek na živobytí
Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby, případně společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Nárok na výplatu příspěvku nevznikne v kalendářním měsíci, pokud příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby a společně posuzovaných osob.
Výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby nebo společně posuzovaných osob a příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení jsou do výše 30 % příjmu osoby či rodiny (v Praze 35 %).
Stanovení částky živobytí
Živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob je stanoveno s ohledem na příjem, možnost jeho zvýšení, majetkové poměry a další okolnosti. Po zhodnocení některých skutečností, může dojít ke zvýšení příspěvku na živobytí například v těchto případech:
- nákladné dietní stravování – částka živobytí se zvyšuje o částku, potřebnou na dietu dle předpisu
- aktivní hledání práce – částka se zvyšuje o 300 Kč, pokud osoba prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním práce např. doprava, telefon, korespondence.
Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb. Pokud má osoba snahu si zlepšit svůj příjem, jak již z pohledu zvýšení si příjmu vlastní prací, využitím majetku či uplatnění nároků a pohledávek, tak se jí může zvýšit částka živobytí, pokud jí ji orgán pomoci v hmotné nouzi z tohoto titulu uzná.
Příspěvek za živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, případně v obou těchto formách. Ve věcné formě se poskytuje v případech, kdy je zjevné, že by příjemce dávku nevyužil k účelu, ke kterému je určena.
Doplatek na bydlení
Další z dávek pomoci v hmotné nouzi je doplatek na bydlení. Jedná se o dávku, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory, pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Na doplatek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu při užívání bytu, jehož příjem (či příjem společně posuzovaných osob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí (či částka živobytí společně posuzovaných osob). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Na základě výjimky však může doplatek na bydlení získat i osoba, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem přesáhl částku živobytí osoby, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky.
Výše doplatku na bydlení je určena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě či společně posuzovaným osobám částka živobytí.
Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává:
- nájemné až do výše cílového nájemného
- pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu. Pravidelnými úhradami za služby rozumí zákon úhradu za ústřední (dálkové) vytápění, za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor, za užívání výtahu, za dodávku vody, za odvádění odpadních vod, za osvětlení společných prostor, za odvoz odpadu a další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením.
- úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií, tj. úhrada za dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně dalších druhů paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá.
Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Doplatek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce, k přímé úhradě nájemného a služeb spojených s bydlením.
Mimořádná okamžitá pomoc
Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout:
Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, případně v obou těchto formách.