Růst čínského HDP: 0 %?

Deset šokujících předpovědí pro rok 2009. Tak by se dala nazvat série článků, kterou budeme na Finance.cz publikovat každý čtvrtek. V prvním dílu bude řeč o Číně. Dá se Čína v roce 2008 srovnávat se Spojenými státy v roce 1929?

Čína byla v pěti minulých letech velkým tématem. Kdo by neinvestoval do země s minimálně 10% růstem ročně, s rychle rostoucí spotřebou (alespoň někdy v budoucnosti), tisíci a tisíci nových milionářů a nenasytnou chutí po komoditách?  Všichni záviseli na Číně, jak proto, aby získali výnos, tak aby vysvětlili, jak může a bude globální růst pokračovat. Každý tam chtěl, ať už fyzicky nebo investicemi.

A nevnímali přesně tak investoři v roce 1929 Spojené státy (ačkoliv růst v USA měl v průměru pouze 4 % p.a. před rokem 1929, byl však stále trochu větší než ve zbytku světa)?

Existují ještě další paralely

Jak Čína, tak i USA v roce 1929 zažívaly extrémně vysoká tempa růstu (báječná dvacátá léta v USA) po téměř desetiletí, což úplně zaslepilo pozorovatele. Obě země měly jedny z největších světových úspor a míry investic ve svých obdobích konjunktury. Obě země měly značné přebytky běžného účtu, se kterými se měly vyrovnat (Čína nákupem US Treasuries, USA nákupem zlata). Obě země se snažily stabilizovat stagnující a nezdravá aktiva: USA se pokoušely stabilizovat GBP na směšné sazbě poté, co ji znovu navázaly na zlato, což bylo způsobeno inflací po 1. světové válce. Čína se snaží navázat kurz k USD, který i přes svoji znovunalezenou sílu stále klesá a skončí katastroficky.

Pro obě země a jejich období konjunktury platí, že monetární politika byla extrémně expanzivní ve stejnou dobu, kdy ceny obecně zůstávaly na stejné úrovni nebo se zvyšovaly jen mírně, což vedlo pozorovatele k chybným závěrům, že monetární politika je „neutrální”. Proto se mohly vyvinout velmi velké bubliny, které pak praskly.

Číňané nemají žádný plán B

Ve 30. letech 20. století byly USA jednou z ekonomik, která byla nejvíce zasažena krizí, protože jejich monetární politika se dostala do největších extrémů. Čínská monetární politika je souvisle nejextrémnější ze zemí G20. Během minulých 10 let roční ukazatel M2 růstu zásoby peněz v Číně dosáhl v průměru +16 %. To by mělo být velmi hrozivé pro věčné čínské býky. Nám se Čína jeví jako velmi velká bublina. Celá ekonomika se stala příliš závislá na dluhy financované spotřebě v USA, která se nyní najednou zastavila. Číňané přitom nemají žádný plán B.

Čína již v roce 2008 zavřela tisíce továren, které platily migrujícím dělníkům z venkovských oblastí mzdu téměř třikrát vyšší, než jakou by si mohli vydělat na venkově. Pokračování se čeká i v roce 2009, až se budou vývozy hroutit. Jako v posledních letech Římské říše, se lidé budou obracet na venkov, kde budou hledat obživu. Rozdělení práce se rozpadá a Čína bude pravděpodobně procházet jedním z nejhorších přechodných období ze všech ekonomik. Velkou otázkou je, zda finanční systém smíšené ekonomiky bude pro čínskou ekonomiku polštářem nebo brzdou. Potřeba flexibility naznačuje, že bude brzdou.

I když vláda učiní velké investice do infrastruktury, bude ráda, když uvidí pozitivní růst během následujících dvou let. Nebudeme pravděpodobně doporučovat nakupovat akcie v roce 2009 a čínské akcie jsou opravdu mezi nejméně pravděpodobnými kandidáty, pokud bychom tak činili.

Šokující předpoveď pro rok 2009 - růst čínského HDP bude 0 %

Čína se v roce 2009 dostane nejblíže recesi. Exportem poháněná odvětví čínské ekonomiky budou značně poškozena volným pádem ekonomické aktivity v USA. Kromě toho mnoho investic založených na komoditách, které byly učiněny v posledních pěti letech, ztratí svoji přitažlivost kvůli kolabujícím cenám komodit. A protože čínská ekonomika je již po dlouhou dobu stimulována velmi expanzivní monetární politikou, objeví se v roce 2009 více tím vyvolaných spekulativních excesů.

Autor pochází ze Saxo Bank.