Zaměstnavatelé ve všech vyspělých zemích strhávají svým zaměstnancům z jejich hrubé mzdy daně a pojištění. Výše čisté mzdy tak záleží nejenom na výši hrubé mzdy, ale i na sazbě daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění. Např. průměrná hrubá mzda je v Irsku patnáctá nejvyšší ze všech zemí OECD, čistá však šestá nejvyšší! Důvodem jsou nízké povinné odvody. Kde je průměrná čistá mzda nejvyšší?
Za rok 2008 vzrostla v Česku průměrná hrubá mzda reálně o 2,1 %, což je sice nejméně za posledních deset let, přesto je to při světovém porovnání dobrý výsledek. V mnoha západoevropských zemích totiž vzhledem k finanční krizi, která se do Evropy přesunula již v loňském roce, reálná mzda dokonce poklesla (tj. inflace byla vyšší než nominální růst mezd). Kupní síla průměrné české mzdy se tak nadále zvyšuje a přibližuje hodnotám v Řecku či Španělsku.
Průměrnou mzdu má každý třetí!
Ve všech členských zemích OECD klesá počet občanů pobírající průměrnou mzdu a mnoho občanů je nespokojeno po každém zveřejnění průměrné mzdy v národním hospodářství. Za svoji náročnou práci nemají ani průměrnou mzdu. Jenomže průměrná mzda je nadhodnocena příjmy občanů s vysoce nadstandardními příjmy. Průměrnou mzdu tak nepobírá přibližně polovina občanů, jak si mnoho lidí myslí, ale podstatně méně. V Evropské unii přibližně každý třetí. V mimoevropských zemích ještě méně. Mzdové nůžky ve světě se neustále rozevírají, neboť příjmy nadprůměrně ohodnocených zaměstnanců rostou vyšším tempem než ostatním občanům. Současně průměrnou a vyšší mzdu pobírají především občané v hlavních městech, kde jsou nejlepší podnikatelské podmínky. To ovšem neznamená, že se zde musí mít všichni lépe – např. výdaje na bydlení jsou v hlavních městech podstatně vyšší.
Hrubá a čistá mzda se liší o desítky procent
Výše hrubé mzdy uvedena na výplatní pásce a částka, kterou zaměstnanec od svého zaměstnavatele dostane na svůj bankovní účet, se liší v členských zemích OECD o desítky procent. Záleží samozřejmě navíc na konkrétní situaci občana, protože ve většině zemí jsou např. slevy na děti, na manželku na rodičovské dovolené a lze uplatnit další odpočitatelné položky. Protože situace je v každé zemi naprosto odlišná, tak je v uvedené tabulce průměrná čistá mzda uvedena u svobodného a bezdětného občana nevyužívající žádné možnosti snížení daňové povinnosti. V mimoevropských zemích OECD je však zdanění nižší než v evropských zemích. Výjimku tvoří Irsko, kde jsou veškeré povinné odvody, které jsou zaměstnanci sraženy z jeho hrubé mzdy, čtvrté nejnižší (po Mexiku, Jižní Koreji a Japonsku). Poměrně nízké jsou ještě odvody v Evropě ve Švýcarsku a Slovensku.
Švýcarsko – nejvyšší hrubá i čistá mzda
Nejvyšší hrubá i čistá mzda na světě je ve Švýcarsku. Za rok 2007 činila průměrná hrubá mzda po přepočtu necelých 49 tisíc euro a vzhledem k tomu, že povinné odvody jsou poměrně nízké (celkem cca. 29 %), je i průměrná čistá roční mzda ve Švýcarsku nejvyšší na světě (34 815 euro).
Tabulka: Celkové zdanění ve Švýcarsku
Odvody celkem |
Výše příjmu k průměrné mzdě | |||
---|---|---|---|---|
66 % | 100 % | 133 % | 166 % | |
Centrální daň z příjmu fyzických osob | 2,3 % | 2,6 % | 5,7 % | 7,7 % |
Místní daň z příjmu fyzických osob | 13,3 % | 15,3 % | 17,2 % | 19,4 % |
Místní daň z příjmu fyzických osob | 15,6 % | 17,9 % | 22,9 % | 27,0 % |
Sociální a zdrav. pojištění placené zaměstnancem | 11,1 % | 11,0 % | 11,1 % | 10,1 % |
Odvody celkem | 26,7 % | 28,9 % | 34,0 % | 37,1 % |
Soc. a zdrav. pojištění placené zaměstnavatelem | 11,1 % | 11,0 % | 11,1 % | 10,1 % |
Celkové zdanění práce | 34,0 % | 36,0 % | 40,6 % | 42,8 % |
Ve Švýcarsku je poměrně nízké i sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Takže i celkové zdanění práce je při evropské porovnání nízké. I když je ve Švýcarsku progresivní zdanění a občané s vyššími příjmy odvedou na dani z příjmu fyzických osob více než občané s nižšími příjmy, jsou pořád podmínky pro bohatší občany dobré. Jsou zde totiž např. zavedeny stropy na pojištění již při příjmu nad 1,5násobku průměrné mzdy.
Česko: nižší sociální pojištění = vyšší čistá mzda
Od letošního roku došlo v Česku ke snížení sociálního pojištění placeného zaměstnancem z 8 % na 6,5 % a snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem z 26 % na 25 %. Přestože tak má zaměstnanec průměrnou hrubou mzdu stejnou jako v roce 2008, je jeho čistá mzda vyšší o několik stokorun. Čistá mzda za rok 2009, tak bude vyšší než za rok 2008, i kdyby nedošlo ke zvýšení průměrné hrubé mzdy. Snižování daňové zátěže (tj. i sazeb na pojištění, které je svým způsobem taky daní) je jednou z cest, jak zvyšovat kupní sílu průměrné mzdy a čistou mzdu občanů.
Tabulka: Průměrná čistá mzda v zemích OECD (údaje za rok 2007, v euro)
Země | Roční čistá mzda (v euro) |
---|---|
Švýcarsko | 34.815 |
Japonsko | 29.564 |
Velká Británie | 27.418 |
Norsko | 26.424 |
Dánsko | 23.453 |
Irsko | 23.189 |
Francie | 22.441 |
Lucembursko | 22.412 |
Nizozemí | 21.985 |
Německo | 21.346 |
USA | 20.790 |
Austrálie | 20.656 |
Rakousko | 19.387 |
Finsko | 19.369 |
Kanada | 18.126 |
Belgie | 17.484 |
Portugalsko | 17.312 |
Švédsko | 16.274 |
Jižní Korea | 14.999 |
Itálie | 14.706 |
Španělsko | 14.640 |
Řecko | 14.530 |
Nový Zéland | 13.892 |
Česko | 6982 |
Polsko | 5780 |
Turecko | 5655 |
Slovensko | 5633 |
Maďarsko | 4015 |
Mexiko | 3962 |
Pramen: OECD: Tax Database, Taxation: Table II.: Average personal income tax 2007