Maďarský problém - dluhy

„Jsme prostě na dně. Ekonomika i celá společnost,“ povzdechne si maďarská studentka Piroska při vzpomínce na svůj domov. A tíživá realita jí dává za pravdu: nejzadluženější země východní Evropy byla nucena jako první vyhledat pomoc mezinárodních organizací. A teď je navíc paralyzována politickými problémy.

Mezinárodní měnový fond, Evropská unie a Světová banka přispěchaly v říjnu loňského roku Maďarsku na pomoc se záchranným balíčkem v hodnotě 20 miliard eur (544 miliard Kč). Výše balíčku je úctyhodná, a to byl sestaven v době, kdy se krize nezdála natolik závažná jako dnes. Je tedy jasné, že v příliš dobré kondici se maďarská ekonomika nenachází.

Dluhem k prosperitě?

Hluboké deficity státních rozpočtů, vysoké úrokové sazby, úvěry v zahraniční měně. A to vše v době nedávného hospodářského rozkvětu východní Evropy. Předvolební populismus, který za sebou zanechal veřejný dluh přes 70 % HDP, což je zdaleka nejvíce v celé východní Evropě (pro srovnání – polský dluh je asi 40 %, český ani ne 30 %). Politici bohužel nevyužili výhodnou situaci k reformám a nedokázali být fiskálně odpovědnější. Každý maďarský volební rok znamenal špatné zprávy pro státní rozpočet: deficit dosahoval v průměru 9 % HDP.

Je však pravda, že problémy maďarské ekonomiky začaly mnohem dříve - už za železnou oponou. Po krvavých událostech roku 1953, se komunističtí mocnáři rozhodli zachovat klid i za cenu zadlužení. Maďarská ekonomika živená penězi ze zahraničí tak zdánlivě prosperovala, zatímco zahraniční dluh rostl. Poté, co se východní Evropa zřekla komunismu, bylo Maďarsko na ekonomické špici východu, avšak zároveň ho tížily výrazné dluhy.

Pád železné opony znamenal růst zahraničního zadlužení všech východoevropských ekonomik. Nedostatek domácího kapitálu a třeba i snadnější dostupnost zahraničních zdrojů pro financování deficitních státních rozpočtů vedly transformující se ekonomiky na cestu narůstajících závazků. Maďarsko bylo v 90. letech miláčkem zahraničních investorů a až třetina investic mířících do východní Evropy skončila právě tam.

Snížený rating

Avšak zahraniční investice po dlouhá léta jen vyrovnávaly peněžní toky plynoucí z ekonomiky ven v podobě úroků a dividend. Maďarské úrokové platby jsou vysoké a situace se má v zásadě tak, že na platby úroků si musí ekonomika znovu půjčovat peníze v zahraničí. Můžeme si tedy Maďarsko představit jako dlužníka, který platbu úroků řeší další půjčkou.

A v pondělí snížila agentura S&P rating Maďarska na BBB-, což znamená poslední investiční hodnocení. Navíc s negativním výhledem, takže lze očekávat další snižování ratingu, čímž by se maďarské dluhopisy dostaly do spekulativního pásma. Úroky z dluhopisů by se tak ještě zvýšily, pokud by vůbec vláda získala při jejich emisi nějaké zájemce.

Když úvěr, tak v eurech

Vzhledem k vysokým domácím úrokovým sazbám, přišly záhy maďarské banky s nabídkou úvěrů v zahraniční měně. V době, kdy se sazby centrální banky pohybují blízko 10 %, je skutečně logické hledat zdroje spíše na v eurozóně či ve Švýcarsku, kde jsou sazby sotva třetinové.

„Postavili nás před hotovou věc. Myslím, že banka ani úvěr ve forintech nenabízela,“ vzpomíná Piroska na návštěvu banky při zařizování půjčky na auto. Klienti byly spokojení s nižším úrokem a bankám situace také vyhovovala. Samy totiž získávaly většinu svých kapitálových zdrojů ze zahraničí, a tak pro ně bylo výhodné částečně přenést rizika plynoucí z měnících se kurzů na klienty.

Navíc forint vůči euru posiloval, čímž budoucí splátky snižoval. O problémech plynoucích z případného oslabení měny se banky moc nezmiňovaly. Letos však forint ztratil k euru 14 %, o loňského léta pak 23 % a v pondělí se pohyboval nad hranicí 310 forintů za euro. V zemi, kde je drtivá většina hypoték v zahraniční měně, to znamená další problémy.

Vítězství populismu = prohra pro ekonomiku

Kromě toho se maďarská ekonomika potýká se stejnými problémy jako celá východní Evropa. Propad exportů, omezovaní výroby, propouštění, či přímo odchod zahraničních investorů posunuly nezaměstnanost na úroveň 9,1 %. Navíc se navzdory recesi vzmáhá také inflace. Například ceny ropných produktů v únoru povyskočily o 11,5 %.

„Možná zůstanu ve Finsku,“ přemýšlí o své budoucnosti Piroska. „Studium končím letos a práci tu snad najdu“. A asi to nebude mít těžké. Kromě maďarštiny, angličtiny a němčiny totiž hovoří plynule i finsky.

Možná tak země pozvolna přichází o to, co je pro celkový hospodářský rozvoj tak důležité: o vzdělané, jazykově vybavené zaměstnance. Je otázkou, kdy se v Maďarsku podaří provést nutné reformy směřující k strukturálnímu ozdravení veřejných financí, především tedy ke snížení nepřiměřených výdajů státního rozpočtu. Populismus dodnes vítězil a neutěšená hospodářská situace tomu odpovídá.