Připravte se na důchod I.

Vzhledem k demografickému vývoji budou penze jedním z nejdůležitějších témat příštích let. Podívejme se tedy na základní otázky týkající se starobních důchodů.

Téma: Připravte se na důchod

Co každého zajímá, je důchodový věk. Zjednodušeně se dá říci, že u mužů je to 60 let, u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí. Tento důchodový věk ale platí pouze pro ty pojištěnce, kteří daného věku dosáhli do 31. 12. 1995.

Důchodový věk činí

u mužů 60 let,
u žen
- 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
- 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
- 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
- 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
- 57 let

U pojištěnců, kteří dosáhnou věkových hranic uvedených výše v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2012, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dne dosažení věkových hranic uvedených výše.

Za důchodový věk se považuje věk dosažený v takto určeném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce.

Po 31. prosinci 2012 činí důchodový věk (pokud jste nedosáhli důchodového věku podle výše uvedených pravidel)

u mužů 63 let,
u žen
- 59 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
- 60 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
- 61 let, pokud vychovaly dvě děti,
- 62 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
- 63 let.

Kdy je nejlepší odejít do důchodu?

Co když zaměstnanci končí pracovní poměr v průběhu roku, je lepší odejít do důchodu ihned po konci pracovního poměru nebo až k 1.1. následujícího roku? Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží na datu skončení pracovního poměru, příjmech zaměstnance v tomto roce a jeho finančním zabezpečení. Rozhodně nejlepší je dále pokračovat a skončit pracovní poměr až k 31.12. a od Nového roku nastoupit do důchodu. To platí hlavně pro zaměstnance s vyšším příjmem, protože pak do výpočtu vstupují i příjmy dosažené během tohoto roku. Pokud pracovní poměr končí na začátku roku, pak to nemá smysl. Je výhodnější jít do důchodu, nepatrné zvýšení důchodu v důsledku příjmů ze začátku roku může pohltit valorizace, která se provádí vždy k 1.1. O tuto valorizaci přichází ten, kdo vstupuje do důchodu před 31.12. předchozího roku. Velmi důležité jsou i úspory. Přestože jste měli vysoké příjmy a pracovní poměr skončí v polovině roku, ale nemáte příjem ani dostatek úspor, pak zbývají takové možnosti jako podpora v nezaměstnanosti, péče o osobu závislou a podobně nebo odchod do starobního důchodu.

Vedle tohoto důchodového věku existuje i individuální důchodový věk, který vychází ze zařazení zaměstnání do pracovní kategorie. Zaměstnancům pracujícím v hornictví, v prostředí ohroženém ionizujícím zářením, v těžbě a při opracování kamene a dalších oblastech se důchodový věk může snížit až na 55 let. To stejné platí pro zaměstnance pracující ve služebním poměru.

Doba pojištění

Další podmínkou je potřebná doba pojištění. V současné době může občan požádat o starobní důchod v případě

kdy získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl důchodového věku nebo
získal dobu pojištění nejméně 15 let a dosáhl alespoň věku 65 let.

Dobou pojištění je pracovní poměr, podnikání, evidence na úřadu práce, péče o dítě... Některé z těchto dob jsou zároveň tzv. vyloučenými dobami, tedy sice vstupují do potřebné doby pojištění, ale ve výpočtu se od ní odečítají. Jde například o dobu pobírání plného invalidního důchodu, dobu studia osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání, dobu po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Za vyloučené doby nelze považovat doby, které se kryjí s dobou pojištění osob samostatně výdělečně činných, s dobou pojištění, v nichž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo s dobou, za kterou náležela náhrada ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) podle ustanovení zákoníku práce. O dobách pojištění se více dozvíte v naší abecedě o starobních důchodech.

Co ale dělat, když nemůžete prokázat dobu pojištění. Například nemůžete dohledat doklady o svém studiu apod. Podle § 85 odst. 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je možné prokázat dobu pojištění i čestným prohlášením žadatele o důchod a dále dvou svědků (to se týká například zaměstnání, doby péče, studia v cizině).

Využijte naši kalkulačku pro výpočet důchodu.

V případě výdělečné činnosti při současném pobírání starobního důchodu nevzniká nárok na přepočet důchodu v důsledku "přesluhování".

Jiná situace je v případě, kdy je vyplácen předčasný starobní důchod, tj. starobní důchod před dosažením důchodového věku. V tomto případě výplata starobního důchodu nenáleží a to až do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci..

Informativní list důchodového pojištění

Vše potřebné pro výpočet důchodu, tedy doby pojištění a vyloučené doby a vyměřovací základy v jednotlivých letech najdete v tzv. osobním informativním listě důchodového pojištění, o který lze požádat Českou správu sociálního zabezpečení podle § 40a zákona č. 582/1991 Sb. (Odbor správy údajové základny). Toto právo může každý využít jednou za kalendářní rok.

Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Každý by si měl tento list obstarat před podáním žádosti, aby stačil vyřešit chybějící údaje v dostatečném předstihu.

Kdy podat žádost o starobní důchod?

Podle ust. § 82 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. lze žádost podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat. Je-li žádost podána v době od začátku čtvrtého do konce pátého měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat, přeruší ČSSZ řízení a pokračuje v něm z moci úřední až od prvního dne, kdy mohla být žádost podána. Jeli žádost podána ještě dříve, ČSSZ řízení bez dalšího zastaví. Od 1. ledna 2007 všechny žádosti o důchod sepisují okresní (v Praze Pražská, v Brně Městská) správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ).

Co se předkládá při podávání žádosti o starobní důchod?

Občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu).
Doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném) přicházejí-li v úvahu.
Údaje o dobách pojištění.
Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, popřípadě v žádosti uvádějí zda a na jaké období jim bylo vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě do 4 let věku.
Ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí pro snížení věkové hranice nebo pro zhodnocení doby péče o dítě.
K žádosti je rovněž nutno předložit evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání. Tento evidenční list předkládá zaměstnavatel na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.