Připravte se na důchod II.

Téma: Připravte se na důchod

Základem výpočtu důchodu je roční vyměřovací základ, který získáme vynásobíme-li vyměřovací základ (jednoduše naše příjmy v daném roce) koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Tento roční vyměřovací základ pak vydělíme rozdílem počtu kalendářních dnů za daný rok a počtem vyloučených dnů a vynásobíme číslem 30,4167 (to je průměrný počet dní v kalendářním měsíci). Výsledkem je osobní vyměřovací základ, který se dále redukuje. Do první redukční hranice se počítá celý, rozdíl nad první redukční hranicí ve výši 30 % a rozdíl nad druhou redukční hranicí ve výši 10 %. Takto redukovaný osobní vyměřovací základ je brán jako výpočtový základ, který vstupuje do finálního vzorečku pro výpočet důchodu.

Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Procentní výměra se vypočte tak, že vynásobíme dobu pojištění v letech koeficientem 0,015 a výpočtovým základem. Starobní důchod jako součet základní a procentní výměry se může dále upravovat, pokud jdeme do důchodu před dosažením důchodového věku nebo když pracujeme i po dosažení tohoto věku. 

Vyměřovací základ – aby toho nebylo málo …

…vyměřovací základ není tak jednoduché definovat. Pro výpočet starobního důchodu za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení. To znamená, že všechny příjmy, ze kterého odvádíte pojistné (viz výše), vstupují do výpočtu důchodu. V případě, že z příjmů neplatíte pojistné, pak do výpočtu nevstupují.

Využijte naši kalkulačku výpočtu starobního důchodu.

Rozhodné období

Osobní vyměřovací základ počítáme za tzv. rozhodné období. V případě přiznání důchodu do roku 2016 (včetně) počíná rozhodné období kalendářním rokem 1986 a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, ve kterém se přiznává důchod.

Po roce 2016 bude rozhodné období stanoveno v rozsahu 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející.

Informativní list důchodového pojištění

Pro samotný výpočet tedy potřebujeme znát vyměřovací základy v jednotlivých letech rozhodného období, počet let doby pojištění a vyloučené doby. To vše najdeme v tzv. osobním informativním listě důchodového pojištění, o který lze požádat Českou správu sociálního zabezpečení podle § 40a zákona č. 582/1991 Sb. (Odbor správy údajové základny). Toto právo může každý využít jednou za kalendářní rok.

Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list by měl přijít do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Vyplácení důchodu

Velmi důležitý je i způsob vyplácení důchodu. Můžeme se rozhodnout mezi čtyřmi způsoby - v hotovosti prostřednictvím pošty, bezhotovostně na účty u peněžních ústavů, poštovními poukázkami nebo hromadným poukazem do zařízení sociální péče. Důchod je možné vyplácet i do zahraničí. Pak se nabízejí tři způsoby - výplata důchodu na adresu v cizině, výplata důchodu na účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině nebo výplata důchodu na účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) v České republice.

Pokud se něco změní ohledně trvání nároku na dávku, její výši a výplaty, pak je poživatel důchodu nebo jiná oprávněná osoba povinna ohlásit tyto změny ČSSZ do 8 dnů. Jiné je to v případě změny trvalé adresy bydliště při současné výplatě prostřednictvím pošty. V tomto případě požádá příjemce důchodu kteroukoliv poštu a pošta následně ohlásí tuto změnu ČSSZ.

Souběh více druhů důchodů

Pokud současně splníte podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, bude vám vyplácen pouze jeden důchod, a to vyšší. Pokud budou oba ve stejné výši, pak ten, který si zvolíte. Tím se vyvrací domněnka, že pro poživatele invalidního důchodu je riziko žádat při dovršení důchodového věku o starobní důchod.

Pokud současně splníte podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, pak se vyplácí nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

Důchodce, který pobírá starobní důchod po dosažení důchodového věku, má možnost si ještě k tomuto důchodu si přivydělat výdělečnou činností. Mimo výplaty důchodu, tedy může i nadále vykonávat výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu či podnikat.

Podmínkou ovšem je, že v případě výdělečné činnosti na základě pracovněprávního vztahu, musí být tento sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku.

V případě výdělečné činnosti při současném pobírání starobního důchodu nevzniká nárok na přepočet důchodu v důsledku "přesluhování".

Jiná situace je v případě, kdy je vyplácen předčasný starobní důchod, tj. starobní důchod před dosažením důchodového věku. V tomto případě výplata starobního důchodu nenáleží a to až do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění nebo je poskytována  podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Po dosažení důchodového věku platí již podmínky uvedené výše.

Připravte se na důchod I.  Připravte se na důchod III.