Zelené peníze ušetří životní prostředí i naše peněženky

Téma týdne: Zelená úsporám

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zahájil 22. 4. 2009 příjem žádostí o podporu z dotačního programu Zelená úsporám. Státní fond životního prostředí je institucí, která pomáhá při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí – představuje jakýsi finanční zdroj pro naplňování těchto cílů. Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor nákladů na bydlení v domácnostech.

Díky Zelené úsporám se čekají velké přínosy

Program Zelená úsporám slibuje velké přínosy jak pro rozpočet domácností tak i pro životní prostředí. Do roku 2012, do kdy program potrvá, se očekává snížení celkových emisí ČR o celé 1 % (1,1 mil. tun oxidu uhličitého). Předpokládá se zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů a také snížení znečištění prachovými částicemi o 2,2 mil. Kg. Úspora tepla na vytápění umožní domácnostem ušetřit několik miliard ročně na nákladech na vytápění. Za zmínku také stojí vytvoření či udržení 30 000 pracovních míst.

Kde se berou peníze?

Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů (emisní jednotky AAU) Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. ČR se v Kjótu zavázalo, že do roku 2012 sníží emise oxidu uhličitého oproti roku 1990 o 8 %. Ve skutečnosti však už nyní klesly emise o 24 %, což představuje velký rozdíl 16 procent. Tento rozdíl je ve skutečnosti asi 150 milionů tun emisí. Naše země může podle mezinárodní dohody ušetřené emise prodat jiným státům ve formě zmíněných emisních kreditů, kterým se závazek z Kjótského protokolu nepodaří splnit.

Díky těmto ušetřeným emisím tedy Česko získá finanční zdroje, kterými může podpořit projekty které umožní další snížení emisí. Tyto finanční zdroje jsou příjmem SFŽP, který z nich financuje program Zelená úsporám. Jinak to ani nejde, výnosy za prodané kredity, které země získá od států, kterým se nedaří Kjótský protokol plnit, musí prodávající země využít výhradně na speciální programy, které snižují emise skleníkových plynů. V praxi se tedy za emise vypuštěné v jedné zemi snižují emise skleníkových plynů v jiné zemi.

„Emisní kredity“ nebo „emisní povolenky“?

Ačkoliv obojí představuje 1 tunu oxidu uhličitého, nelze emisní jednotky AAU a emisní povolenky zaměňovat. Česko financuje program Zelená úsporám z prodeje emisních jednotek, což je jednorázová a neopakovatelná akce. Tyto jednotky se dají prodat dvěma způsoby, buď na základě bilaterální dohody dvou států, nebo v aukci. Naproti tomu emisní povolenky představují určitý emisní závazek vůči Bruselu a obchodují jimi jednotlivé podniky (znečišťovatelé) běžně v rámci Evropské unie v systému emisního obchodování (EU ETS).

Motivace ke snižování emisí pro podniky

Například české podniky v loňském roce nevyčerpaly všechny emisní povolenky. Ve srovnání s rokem 2007 totiž loni vypustily do ovzduší o 8,5 % oxidu uhličitého méně. Je to zároveň méně než ČR dostala v rámci Národního alokačního plánu pro rok 2008. Firmy tak mohou ušetřené povolenky prodat a nabízet je těm společnostem, které naopak emisní limity překračují. V tomto konkrétním případě představuje onen 8,5% rozdíl 5,4 mil. tun emisí. České podniky, které snížily v loňském roce emise CO2, tak mohou suma sumárum prodat celkem 5,4 mil. ušetřených emisních povolenek, neboť jedna povolenka představuje právě jednu tunu emisí CO2. Cena povolenky se v loňském roce pohybovala přibližně mezi 10 a 30 eury (267 až 801 Kč). Firmy by tak mohly získat částku zhruba 1,4 až 4,3 mld. Kč.

Systém obchodování s emisemi motivuje firmy k používání efektivnějších technologií. Podniky dostávají veškeré povolenky nyní zdarma. Od roku 2013 však začne fungovat systém, ve kterém se postupně bude zvyšovat množství povolenek, které si budou muset firmy kupovat. Motivace ke snižování emisí tak bude ještě výraznější. Ještě jednou je však nutno upozornit, že systém obchodování s emisními povolenkami nemá nic společného s jednorázovým prodejem emisních kreditů Kjótského protokolu Českou republikou.

Kolik „zelených“ peněz je k dispozici?

Předpokládá se, že se v rámci tohoto programu do roku 2012 rozdělí celých 25 mld. Kč. Prostřednictvím programu by mělo na „zelenou“ dotaci pro úspory nákladů na bydlení dosáhnout přibližně 250 000 domácností. Pro letošní rok se počítá s tím, že SFŽP alokuje přibližně 10 miliard korun.

Výše dotace se bude odvíjet podle metrů čtverečních podlahové plochy domku či bytu, do kterého chce žadatel investovat. Většinou pokryje SFŽP až polovinu nákladů. V případě komplexního řešení, tedy zateplení a zároveň investice do nového zdroje tepla, se dá získat bonus až ve výši 20 tisíc korun. Na průměrný rodinný domek se tak může vztahovat dotace v případě komplexního zateplení a s přechodem na nový energeticky úsporný zdroj vytápění a ohřev vody 180 až 300 tisíc korun.