Co hrozí víc? Deflace nebo inflace? I.

Čeho by se měli investoři víc bát? Deflace nebo inflace? A jak na budoucí vývoj připravit portfolio?
 
Úrokové sazby centrálních bank v celém rozvinutém světě jsou na historických minimech, velmi blízko nuly a k tomu navíc centrální banky pumpují na trhy stále další peníze odkupem cenných papírů od soukromých subjektů. Podle klasické monetární teorie by to mělo vést k inflaci. Mnozí ekonomové jsou tím, co dělají centrální banky od podzimu 2008, udiveni. Říkají: Zbláznili jste se? Copak nedohlédnete důsledků svého konání? Chcete připravit lidi o celoživotní úspory? Nechat je sežrat inflací? Jen proto, abyste zachránili před krachem banky a před osobním bankrotem rodiny s hypotékami, které překračují jejich možnosti? Proč by měli lidé s naspořenými penězi platit dluhy jiných?  

Centrální bankéři v největších světových ekonomikách to ale vidí jinak. Říkají: Světu hrozí deflační spirála, která by stáhla ekonomiku do deprese nebo vleklé recese. Když se z úvěrových trhů v panice rychle stahují soukromé subjekty, musí na jejich místo nastoupit stát, resp. centrální banka, aby se šok z finančních trhů nepřenesl do reálné ekonomiky. Komerční banky omezují úvěrování, dodavatelem likvidity reálné ekonomice se musí stát na nějakou dobu centrální banka. Jakmile nejistota na finančních trzích pomine, začnou se centrální banky stahovat.

Napřed deflace, potom inflace

Základní scénář, který centrální banky největších světových ekonomik předložily světu, a doufají, že svět mu uvěří, je tento: Nejdůležitějším cílem v krátkém období je vyhrát boj s hrozící deflací pomocí monetární expanze (snižování úrokových sazeb, pumpování peněz do ekonomiky). Až deflační tlaky ve světové ekonomice odezní a začnou se probouzet inflační tlaky, dojde u centrálních bank k přehození výhybky a začne boj s inflací prostřednictvím zvyšování úrokové sazby a omezováním nabídky peněz ze strany centrálních bank. Cílem celého snažení je udržet inflaci v krátkém i dlouhém horizontu v inflačním pásmu, které je ve většině zemí kolem 2 % ročně.
 
Jak je pravděpodobné, že se záměry centrálních bank ekonomicky nejsilnějších zemí podaří naplnit? Věří tomu někdo? Jaká jsou rizika, že se vývoj zvrátí do vleklé deflace nebo naopak do velké inflace? Práce centrálních bank bude v nadcházejících letech skutečně kriticky důležitá. Na každé vychýlení od základního scénáře jedním či druhým směrem vždy někdo doplatí.

Chybí zkušenosti s bojem s inflací

Analytici upozorňují na to, že centrální banky nemají s bojem s deflací téměř žádné zkušenosti. Není divu, že názory na způsob, jakým se deflaci snaží čelit, vyvolává rozporuplné reakce. Jedni tvrdí, že centrální banky a vlády dělají pro boj s deflací příliš málo a začaly příliš pozdě. Proto varují, že v Evropě a USA nastane tzv. japonský vývoj. To by znamenalo mnohaletou stagnaci ekonomiky a vleklou mírnou deflaci, růst ekonomiky i růst spotřebitelských cen by se pohybovaly plus nebo mínus několik desetin procenta kolem nuly. Jiní naopak varují, že centrální banky a vlády svůj monetární a fiskální stimul přehnaly. Centrální banky provádí monetární expanzi („pumpují peníze“) až příliš intenzivně, nemají dostatek zkušeností s tímto problémem a přestřelily, podávaný lék uškodí ekonomikám víc, než choroba, kterou měl léčit. Lidé z tohoto názorového proudu předpovídají neočekávaně rychlý návrat vysoké inflace, kterou nebude možné jednoduše zkrotit.
 
V debatách na téma „Co hrozí světu víc? Inflace nebo deflace?“ lze tedy v odborném finančním tisku vysledovat tři scénáře vývoje, jeden optimistický a dva pesimistické. V optimistickém se naplní slova centrálních bankéřů. Napřed úspěšně zvládnou boj s deflací a poté budou úspěšní v boji s inflací. První pesimistický scénář předpokládá, že prohrají boj s deflací, druhý pesimistický, že prohrají boj s inflací. Pesimistické scénáře nevěří, že centrální banky dokáží přesně odhadnout důsledky svých kroků při monetární expanzi a neumí přesně načasovat okamžik, kdy je třeba přehodit výhybku a začít s monetární restrikcí. Těžko dopředu říci, jaká je správná velikost a způsoby monetární expanze a jak by měla trvat dlouho.

Dokončení zítra, 20. 6. 2009

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 11/2009