Misery tax index pravidelně každoročně publikovaný časopisem Forbes poskytuje široké veřejnosti zajímavé porovnání o daňové zátěži v jednotlivých zemích světa. Jeho vypovídací schopnost je omezena, protože porovnává pouze horní (nejvyšší) sazby nejdůležitějších daní. Současně neříká, jakou protihodnotu od státu občané dostanou (např. výše penzí, dostupnost lékařské péče…).
Které daně se hodnotí?
Výslední index je součtem hlavních a pro státní pokladnu klíčových „daní“:
- daně z příjmu právnických osob (viz také článek OECD: sazba daně od 0 % do 52 %)
- daně z příjmu fyzických osob (viz také článek Daně pro firmy ve světě)
- DPH (viz také článek Jak vysoké jsou sazby DPH v zemích OECD?)
- pojištění placené zaměstnavatelem (sociální i zdravotní pojištění dohromady, v některých zemích je pouze jedna sazba pojistného, v některých je jich ještě více – např. nemocenské pojištění)
- pojištění placené zaměstnancem (sociální i zdravotní pojištění dohromady, v některých zemích je pouze jedna sazba pojistného, v některých je jich ještě více – např. nemocenské pojištění)
Sčítají se vždy horní sazby daní, což je důležité především u daně z příjmu fyzických osob. Ve většině zemí je totiž zavedeno progresivní zdanění a občané s vyššími příjmy odvedou na dani více. Vyšší příjmy podléhají vyšší sazbě daně. Nastavení horní sazby je však velmi odlišné. V některých zemích ji podléhají až velmi nadstandardní příjmy, v jiných již příjmy ve výši dvojnásobku průměrné mzdy. Česko s rovnou daní patří mezi výjimky (stejně jako např. Slovensko, Rusko, Pobaltské země či Gruzie).
Výše sazeb v Česku se opět snížila
V letošním roce došlo v Česku ke snížení sociálního pojištění a sazby daně z příjmu právnických osob. Misery tax index je tak v Česku nižší než v loňském roce o 3,5 bodu (v roce 2008 měl index hodnotu 102,5). Od letošního roku došlo ke snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnancem z 8 % na 6,5 % a snížení sazby sociálního pojistného placeného zaměstnavatelem z 26 % na 25 %. U daně z příjmu právnických osob došlo ke snížení o 1 % (z 21 % na 20 %). Nejvyšší „daňovou“ položku tvoří sociální pojištění. O něm se také dočtete v článku Sociální pojištění v Evropě „zdražuje“ cenu práce. Výše horních sazeb u jednotlivých daní v Česku v roce 2009:
- daň z příjmu právnických osob 20 %
- daň z příjmu fyzických osob 15 %
- pojištění placené zaměstnavatelem 34 % (na sociálním pojištění 25 % a na zdravotním pojištění 9 %)
- pojištění placené zaměstnancem 11 % (na sociálním pojištění 6,5 % a na zdravotním pojištění 4,5 %)
- DPH 19 %
Česko patří mezi země, kde došlo v průběhu let k nejvýraznějšímu snížení horních sazeb jednotlivých daní. Od roku 2000 došlo ke snížení Misery indexu o 36 bodu. Obdobné snížení vykazuje i náš východní soused Slovensko.
Katar – téměř žádné daně
Česko v současné době patří mezi země, kde jsou velmi příznivé daňové podmínky pro občany s nadstandardními příjmy. Rovná 15 % daň jim přináší velké daňové úspory. Mít nadprůměrné příjmy se v Česku jednoznačně „vyplatí“. Ještě lépe jsou na tom občané v Kataru či Saudské Arábii, kde není daň z příjmu fyzických osob vůbec zavedena. Rovněž nízká horní sazba daně je v Kazachstánu a Makedonii (10 %). V přiložené tabulce chybí ještě státy považované za „daňové oázy“ (např. Andorra, Lichtenštejnsko, Monako a San Marino), kde by byl index daňové mizérie taky jeden z nejnižších.
Nejvyšší daňové sazby jsou ve Francii
Stejně jako v loňském roce je index daňové „mizérie“ nejvyšší ve Francii a má hodnotu 167,9 bodu. Francii je mimo jiné i jednou z mála zemí, kde je zavedena daň z bohatství. Tuto daň přitom před pár lety zrušilo i Švédsko a Finsko – další země s vysokým daňovým zatížením. Jednotlivé horní sazby daně ve Francii v letošním roce (včetně místních daní):
- daň z příjmu právnických osob 34,4 %
- daň z příjmu fyzických osob 52,1 %
- daň z bohatství 1,8 %
- pojištění placené zaměstnavatelem 45 %
- pojištění placené zaměstnancem 15 %
- DPH 19,6 %
EU - měnit daňové sazby je moderní
Pro členské země Evropské unie je typické, že výše daňových sazeb se mění poměrně často. Výjimku v EU tvoří snad Slovensko, kde od daňové reformy v roce 2004 má Misery index pořád stejnou hodnotu. V ostatních zemích světa tak často ke změnám nedochází a daňová legislativa je stálejší. Kromě samotné daňové sazby je důležité, aby daňová soustava byla jednoduchá a přehledná. Právě neustále změny sazeb, udělování výjimek a způsob výpočtu daňové povinnosti k tomu nepřispívá.
Tabulka: Misery index 2009
Země | Změna 2008/2009 | Index daňové mizérie 2009 |
---|---|---|
Francie | 1,1 | 167,9 |
Čína | 7,0 | 159,0 |
Belgie | 0,0 | 156,4 |
Švédsko | -2,7 | 150,7 |
Nizozemí | -10,5 | 146,5 |
Rakousko | 0,0 | 144,5 |
Řecko | -1,0 | 127,1 |
Španělsko | -2,5 | 125,6 |
Maďarsko | -5,0 | 124,0 |
Portugalsko | -1,0 | 123,3 |
Japonsko | 0,2 | 122,6 |
Německo | 0,0 | 120,5 |
Polsko | 8,0 | 118,0 |
USA | 0,0 | 115,4 |
Ukrajina | 0,1 | 113,6 |
Indie | 23,9 | 113,4 |
Švýcarsko | -3,7 | 111,2 |
Dánsko | -7,5 | 110,5 |
Lucembursko | 1,6 | 108,8 |
Malta | 10,0 | 108,0 |
Velká Británie | -2,5 | 106,8 |
Německo | 0,0 | 106,3 |
Slovensko | 0,0 | 105,6 |
Kanada | -1,5 | 105,5 |
Česko | -3,5 | 99,0 |
Austrálie | 1,7 | 96,5 |
Estonsko | 1,6 | 95,5 |
Irsko | 3,5 | 94,8 |
Litva | 3,0 | 94,0 |
Korea | -5,5 | 91,7 |
Lotyšsko | -2,0 | 89,1 |
Rusko | -4,0 | 77,0 |
Bulharsko | 0,0 | 73,5 |
Kypr | 1,0 | 72,3 |
Hongkong | 0,0 | 41,5 |
Zdroj: Forbes Global Tax Misery Index 2009