Kde je peněžitá pomoc v mateřství nejvyšší a nejdelší?

20.07.2009 | , Finance.cz
SOCIÁLNÍ PODPORA


perex-img Zdroj: Finance.cz

V Česku činí peněžitá pomoc v mateřství 70 % denního vyměřovacího základu a maminky ji pobírají 28 týdnů. Podmínky v Česku tak patří mezi nejlepší...

Podmínky v Česku patří mezi nejlepší, vždyť v USA či Austrálii není žádný finanční příspěvek. Nejlepší podmínky jednoznačně mají maminky v Norsku.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají maminky ve všech členských zemích EU, i ve většině vyspělých zemích světa. Její délka a výše je však značně rozdílná. V Singapuru má maminka nárok pouze na 8 týdnů mateřské, v Norsku dokonce na 52 týdnů mateřské. Finanční pomoc mladým maminkám je v Česku velmi dobrá, především rodičovský příspěvek je na světové poměry vysoký.


Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou


V Česku, stejně jako ve většině evropských zemí, je vyplácena mamince mateřská a následně rodičovská dovolená. Hlavní rozdíl je ten, že „mateřská“ je dávkou z nemocenského pojištění a je vyplácena buď zaměstnavatelem nebo příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení. Nárok na mateřskou není automatický a maminka musí splnit několik zákonných podmínek. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Nárok na ni má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě. Obvykle je čerpán do 3 let věku dítěte (lze však čerpat i do dvou nebo do čtyř let věku dítěte). O dalších dávkách je více v článku Sociální dávky v Evropě pod lupou.

Podmínky v členských zemích EU jsou jednoznačně lepší než v mimoevropských zemích, v Česku pak mezi vůbec nejlepší. České maminky tak mohou čerpat rodičovský příspěvek dokonce do 4 let věku dítěte, což je nejvíce ze všech členských zemí Evropské unie. Současně jeho výše (v porovnání s průměrnou mzdou) jedna z nejvyšších (3 800 Kč, 7 600 Kč nebo 11 400 Kč – dle délky čerpání). Taková podpora není ani v EU samozřejmostí. Např. ve Velké Británii mají maminky nárok na jeden rok rodičovské dovolené, v Polsku na dva roky, ve Finsku, Slovensku a Rakousku na 3 roky. Ve většině ostatních zemí je to však ještě méně.


O dávku je potřeba zažádat


Ve všech evropských zemích se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství již před očekávaným porodem a po porodu. Nárok na tuto dávku má manžel pouze ve výjimečném případě, pokud se nemůže maminka o dítě starat pro závažné onemocnění. V Česku se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje ženám od 6 až 8 týdne před očekávaným dnem porodu. Těhotná žena si podá žádost o peněžitou pomoc v mateřství, které ji samozřejmě potvrdí její ošetřující gynekolog. Tento tiskopis následně předá svému zaměstnavateli, který ji následně předá místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. V případě, že je těhotná žena osobou samostatně výdělečně činnou, potom předá tiskopis příslušné OSSZ sama. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství je různá: 14, 22, 28, 31 nebo 37 týdnů. Nejběžnější je 28 týdnů – platí pro vdané ženy (je uvedena v přiložené tabulce) a 37 týdnů – platí pro osamělé ženy (svobodné, rozvedené nebo ovdovělé).


Nejlepší podmínky jsou v Norsku


V přiložené tabulce vidíme, že nejdéle mohou maminky peněžitou pomoc v mateřství pobírat v Norsku (až 52 týdnů). Úspěšnost Skandinávie potvrzuje i článek Kde se žije nejlépe? Česku patří spolu se Slovenskem prim z členských zemí Evropské unie (28 týdnů). Ve většině členských zemí se pohybuje od 16 do 18 týdnů. Ve všech zemích musí pro přiznání peněžité pomoci v mateřství žena splnit zákonné podmínky (především být účastna na nemocenském pojištění). V Česku musí žena být účastna na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dní v posledních dvou letech před porodem, aby měla na peněžitou pomoc v mateřství nárok.

V mnoha zemích je výše příspěvku ve výši 100 % z vyměřovacího základu. V Česku je to od ledna 70 % z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se redukuje, redukční hranice od 1. ledna 2009 jsou:

  • o 786 Kč (do konce letošního roku 610 Kč)
  • o 1 178 Kč (do konce letošního roku 870 Kč a nad 870 se nezohledňuje)
  • o 2 356 Kč

Do první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % a z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Tabulka: Výše a délka peněžité pomoci v mateřství ve světě

Země Výše příspěvku (v %) Délka (v týdnech)
Norsko 80-100 42-52
Austrálie 0 52
Česko 70 28
Slovensko 55 28
Velká Británie 90 26
Maďarsko 100 24
Itálie 80 20
Rusko 100 20
Kanada 55 17-18
Dánsko 100 18
Irsko 70 18
Litva 100 18
Rumunsko 85 18
Řecko 100 17
Portugalsko 100 17
Rakousko 100 16
Kypr 75 16
Francie 100 16
Lotyšsko 100 16
Lucembursko 100 16
Nizozemí 100 16
Polsko 100 16
Španělsko 100 16
Belgie 75-82 15
Finsko 70 15
Slovinsko 100 15
Korea 16,30
Německo 100 14
Japonsko 60 14
Malta 100 14
Nový Zéland 100 14
Švédsko 90 14
Švýcarsko 80 14
Čína 100 13
Korea 100 13
Mexiko 100 12
USA 0 12
Singapur 100 8

Zdroj:World Economic Forum - Global Gender Gap Report 2009.

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: SOCIÁLNÍ PODPORA