Vládní deficit - hrozba pro přijetí eura no. 1

Téma týdne: Euro

Ve dvou předešlých článcích (I. díl, II. díl) jsme si položili otázku, zdali by Česká republika mohla nyní vstoupit do eurozóny a zavést jednotnou měnu euro. Tuto otázku jsme zkoumali z hlediska plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Zatímco jsme už probrali problematiku hodnocení plnění měnových kritérií, nyní se zaměříme na ta fiskální, čili související s rozpočtovou politikou vlády.

Fiskální kritéria

Fiskální kritéria bývají souhrnně nazývána jako kritérium veřejných financí, které zahrnuje následující dvě konvergenční kritéria:

• kritérium vládního deficitu;
• kritérium vládního dluhu.

Vládní deficit

Kritérium vládního deficitu říká, že plánovaný či skutečný schodek veřejného rozpočtu nesmí v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) překročit 3 %. Existují dvě výjimky z plnění tohoto kritéria. Jednak jde o situaci, kdy schodek nepřetržitě čí podstatně klesá a přibližuje se referenční hodnotě. Druhou výjimkou je případ, kdy schodek překročí referenční hodnotu pouze výjimečně, krátkodobě a nikoliv výrazně.

Tabulka: Schodek vládního deficitu

Schodek vládního deficitu se během uplynulých pěti let snižoval a od roku 2006 Česká republika toto kritérium plní. Neplnění kritéria v předchozích letech vedlo k zahájení procedury při nadměrném schodku ze strany Evropské komise. Tato procedura však byla v minulém roce ukončena díky zlepšování stavu vládního deficitu.

Přestože podle posledních statistik, tzn. roku 2008, je toto kritérium plněno, můžeme mít do budoucna velké obavy o jeho vývoj. Zhoršení ekonomické situace ČR je nepopiratelné. Vláda se modlí za udržení deficitu pod 170 mld. Kč, veřejné finance se stávají velkým problémem.

Vládní dluh

Kritérium vládního dluhu je ze dvou fiskálních kritérií rozhodně tím méně problematickým. Aby bylo splněno, nesmí schodek vládního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu převýšit referenční hodnotu 60 %. Během uplynulých let jej Česká republika plnila bez větších problémů, s tím že schodek vládního dluhu ku HDP se pohybuje přibližně na úrovni 30 %. Obdobně jako v případě kritéria dlouhodobých úrokových sazeb má ČR v plnění tohoto maastrichtského kritéria značnou rezervu. Otázkou však zůstává, kam až dojdou vládní veficity v následujících letech a zda se nezačneme obávat i plnění tohoto kritéria.

Tabulka: Schodek vládního dluhu

Euro teď hned?

Jak ČR plní maastrichtská kritéria, mohli bychom nyní přijmout euro? Kdybychom na otázku odpověděli z pohledu dostupných statistik - jako nejproblematičtější se jeví kritérium cenové stability. Pokud však vezmeme v úvahu aktuální zprávy z ekonomiky a odvážíme se jen trochu predikovat, opravdovým problémem do budoucna bude rozpočtový deficit.

Zajímavá je i úvaha, zda ekonomická recese třeba nepovede ke změnám samotných maastrichtských kritérií. Plnění v jejich současné podobě bude totiž pro nemálo států nepochybně těžší než doposud.

Odpovídat na otázku, zda bychom nyní mohli přijmout euro, je vlastně zhola zbytečné. Podle údajů z roku 2008 by nám v tom bránila výše cenové hladiny. Plnění kritérií za rok 2009, 2010 a dál však bude evidentně ve zcela jiném duchu.