Německá recese je u konce. Vyhráno však zdaleka není

Nedávno zveřejněné výsledky HDP Německa naplnily řadu ekonomů a investorů optimismem. Největší evropská ekonomika totiž po čtyři čtvrtletí trvající recesi začala znovu růst a připsala si v 2Q mezičtvrtletně 0,3 %. Tato čísla byla o to pozoruhodnější, že s nimi nikdo vůbec nepočítal. Většina odhadů se totiž točila kolem další kontrakce, která měla dosáhnout tři desetiny procenta. Přestože tak meziročně propad německého HDP dosahuje nyní již 7,1 %, nově příchozí data podepřely spekulace na to, že by se situace v Německu měla do budoucna i nadále postupně zlepšovat.

Ačkoliv detailní výsledky hlavních příčin růstu ještě nejsou známy, Německý statistický úřad uvedl tři základní faktory, které měly pozitivní vývoj HDP ovlivnit nejvíce. Spotřeba domácností a vlády, čistý export a kapitálové výdaje v sektoru stavebnictví. Pomineme-li sektor stavebnictví, který se v Německu potýká s násobně menšími problémy než v okolních zemích, ostatní dva zdroje růstu jsou z hlediska dalšího vývoje v Německu velmi rizikovým faktorem.

Na vlně vládních stimulů

Německo totiž za svůj růst vděčí téměř výhradně rozbíhajícím se vládním stimulům doma a ve světě, které v minulých měsících opět začaly zvedat poptávku po jeho kvalitních průmyslových výrobcích. Samostatnou kapitolou je přitom automobilový sektor, který dostal v 2Q výraznou injekci v podobě šrotovného, které postupně začaly zavádět země v Evropě, následovány později také Spojenými státy. Jen díky německému šrotovnému tak v červnu rostl počet nově zaregistrovaných automobilů o více než 40 %, což pomohlo domácím automobilkám nejen rychle vyprázdnit sklady, ale především pokračovat ve výrobě. Není pak náhodou, že i přes hlubokou recesi německá nezaměstnanost vzrostla z loňského minima (7,6 %) pouze o sedm desetin procenta na 8,3 %, kde se drží bez větších změn od letošního dubna. To vše přitom v situaci, kdy v okolních zemích nezaměstnanost prudce narůstá.

Německá ekonomika vydělává na celosvětové fiskální a monetární expanzi

Vedle automobilového sektoru však z krize zdá se může poměrně dobře vyjít také sektor strojírenství a těžký průmysl. Ten začíná velmi profitovat z fiskálních stimulů vlád v Evropě, USA i v Číně, které díky svému charakteru (výstavba infrastruktury apod.) zvyšují poptávku po těžké strojírenské technice, která je vedle automobilů rovněž jedním z pilířů německé ekonomiky. Například jen v červnu tak stoupaly v Německu nové objednávky strojního vybavení meziměsíčně o skokových 15,4 %. To je nejvíce od konce roku 2003.

Právě díky zvyšujícímu se zájmu o německé výrobky se tak již v dubnu podařilo stabilizovat propad exportu, který od května začal znova prudce růst. Nové objednávky v Německu rostou již čtvrtým měsícem v řadě, a zatímco domácí se zvyšují jen pozvolna, objednávky ze zahraničí stoupaly jen v červnu o skokových 8,3 %. Pokud tak některá ekonomika na celosvětové fiskální a monetární expanzi skutečně vydělává, je to právě ta Německá.

...když balíčky splasknou

Pozitivní čísla z poslední doby však ani zdaleka nemusejí znamenat, že je Německo z lesa venku. Již koncem srpna se totiž vyčerpá vládní 5 mld. baliček určený na šrotovné a jak dalo Ministerstvo pro ekonomiku jasně najevo, jeho další navýšení v plánu rozhodně není. Státní subvence na nákup nových automobilů přitom začnou brzy vyprchávat i v ostatních zemích. Již v příštím roce se proto může německý automobilový průmysl, a s ním i celá řada na něj nabalených odvětví, začít potýkat s nemalými problémy. Poptávka po nových automobilech je totiž na dlouhou dobu dopředu nasycená. V příštím roce pak postupně začnou polevovat také obří fiskální stimuly v Číně, USA a v Evropě, což následně nepříjemně dolehne i německý průmysl. Až teprve toto postupné vysychání poptávky přitom může do Německa přinést skutečné problémy.

Nebezpečný trh práce

Přestože je míra nezaměstnanosti v Německu zatím relativně pod kontrolou, trh práce zůstává i nadále časovanou bombou. Zatímco celkový počet nezaměstnaných v Německu od druhé poloviny minulého roku narostl pouze o 300 tis. osob na současných 3,5 mil. Počet osob pracujících na zkrácené směny vzrostl pětadvacetinásobně z pouhých 50 tis. na 1,25 mil. osob (graf níže). V případě, že se automobilový sektor a průmysl v budoucnu začnou skutečně dostávat do problémů, velká část této pracovní síly se může ocitnout bez zaměstnání, což by začalo německou míru nezaměstnanosti tlačit prudce nahoru. Výpadek domácí poptávky, který by následoval, v kombinaci s doznívajícími fiskálními stimuly, pak může Německo poslat poměrně hladce zpět do recese.

Graf: Vývoj počtu osob pracujících na zkrácené směny

zdroj: bloomberg

Překvapivě rychlý návrat růstu HDP v Německu a poměrně rychle se stabilizující situace ve světě proto ještě zdaleka nemusí být signálem končící recese. Jde spíše jen o výsledek historicky pravděpodobně největší celosvětové monetární a fiskální expanze, kterou současně spustily vlády a centrální banky ve všech velkých světových ekonomikách. Tato snaha může hospodářství největších zemí držet ještě určitou dobu nad vodou. V momentě, kdy však fiskální opatření přestanou poptávku podpírat a centrální banky začnou z obav před rostoucími cenami zvyšovat úrokové sazby, problémy se jako bumerang vrátí zpět. To však možná udeří s ještě daleko větší razancí.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.