Krize jako šance na změnu

Ve středu se v pražském Top Hotelu uskutečnilo V. Finanční fórum Zlaté koruny. Pod názvem Krize jako šance na změnu na něm diskutovali přední politici, ekonomové a podnikatelé o tom, jak bychom se měli dostat z potíží způsobených krizí a následnou recesí. Na fóru vystoupili ministr financí Eduard Janota, předseda ODS Mirek Topolánek, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, viceguvernéři ČNB Miroslav Singer a Mojmír Hampl, expremiér Miloš Zeman a další významní hosté. V diskusi vystoupilo na 60 účastníků. Jedním z ohnisek diskuse se stal právě projednávaný státní rozpočet. Fórum sledovalo téměř 450 účastníků. Další desetitisíce zájemců je sledovali v online přenosu na internetu a v živých vstupech, které z průběhu fóra připravila Česká televize na zpravodajském kanálu ČT24.

Janota: Vysoký schodek je nepřijatelný

Už v úvodním vystoupení ministr financí Eduard Janota prohlásil, že je pro něj nepřijatelné podepsat se pod rozpočet s velkým schodkem. Kritiku svého úsporného balíčku odmítá, považuje jej za kompromis a podle něj je rozpočet vyvážený.

Překvapilo ho chování tripartity, která pochopila, na rozdíl od politiků, závažnost situace. Pokud jde o problém mandatorních výdajů, došlo v poslední době k jejich neúměrnému zvyšování a úspory v těchto výdajích jsou nezbytné. Ministr upozornil i na to, že tímto rozpočtem problémy nekončí a v rámci příprav dalších rozpočtů bude muset dojít k hlubším změnám.

Topolánek: Krize východiskem k rozumnému uvažování

Podle Mirka Topolánka je krize východiskem k rozumnému uvažování. Jedním z nejhorších dopadů krize je zasahování politiků do ekonomiky, krize se tím podle jeho názoru ještě zhošuje. Prioritami ODS je minimalizování rizika a doby rozpočtového provizoria, dále stabilizace veřejných financí, boj s nezaměstnaností a obnova a podpora ekonomického růstu. Mirek Topolánek také připomněl návrhy ODS na snížení deficitu a návrhy, které by v budoucnu legislativně umožnily schválení rozpočtů bez prosazování partikulárních zájmů.

Havel: U nás jsou sociální výdaje podhodnocené

Jiří Havel, ekonomický expert ČSSD, oponoval tím, že u nás jsou sociální výdaje podhodnocené. Na rozdíl od průměru zemí EU, kde dosahují sociální výdaje 28 procent, u nás je to pouhých 18 procent. Oživení ekonomiky se na veřejných příjmech projeví s dlouhým zpožděním.

Singer: Většina vládou přijatých opatření bude působit se zpožděním a nepřinese pravděpodobně rychlý efekt

Viceguvernér ČNB Miroslav Singer připomněl, že také většina vládou přijatých opatření bude působit se zpožděním a nepřinese pravděpodobně rychlý efekt. Fiskální konsolidace bude paradoxně oživování ekonomiky komplikovat. Svět se bude pohybovat podle jeho odhadu ve vleklé recesi, žádné drama v oblasti finanční soustavy však u nás nehrozí. Oživení bude pomalé, inflační tlaky budou nízké, výše dluhu není pro nás v nejbližší době tak velkým problémem.

Kalousek: Náklady na penze a zdravotní péči prudce stoupají

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se soustředil na problematiku penzí a zdravotní péče. Uvedl, že tyto náklady prudce stoupají a bilance těchto rozpočtů bude stále obtížnější udržet vyrovnané. Jsme jednou z mála zemí, kde informace o tom, že na těchto systémech se musí občané spolupodílet, není dosud samozřejmostí. V okamžiku, kdy tyto systémy zkolabují, chudí zůstanou bez pomoci a tato krize na ně dopadne nejhůře.

Zeman vyzval politiky, aby již nemluvili do podoby Janotova balíčku

Miloš Zeman se pokusil porovnat pohled na krizi očima ekonomů, politiků a médií. Upozornil na to, že ekonomové nejsou ve svých názorech konzistentní a málokdy mají pravdu. Politikové se podbízejí voličům, lhostejno z jaké jsou strany, a je zbytečné si kteréhokoliv z nich idealizovat. Média prohlašovala v době, kdy již krize vypukla, že žádná krize není. Budoucnost nevidí růžově, ekonomové budou o krizi jen diskutovat, politikové vybírat jen ta nejhorší řešení a média je papouškovat. V závěru pochválil Janotův balíček a vyzval politiky, aby již do jeho podoby nemluvili a schválili jej v současné podobě. Bude to podle něj jediná služba, kterou mohou své společnosti poskytnout. V diskusi padl i návrh, zda bychom neměli mít pro sestavování rozpočtu samostatnou odbornou instituci nezávislou na politicích.

Problematický přístup státu

V další části fórum obrátilo pozornost k tomu, jaké příležitosti a nové možnosti mohou z krize vytěžit podnikatelé. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl řekl, že většina podniků chápe krizi jako výzvu. Problémem je přístup státu a odkládání reforem, které by podmínky pro podnikání zlepšily. Podle podnikatelů jsou škrty v rozpočtu menší, než by měly být. Podnikatelé po vládě chtějí, aby připravila střednědobý program na snižování rozpočtů, navrhli změnu jejich struktury a v rozpočtech posílili prorůstové tendence.

Švejnar: Naše zadluženost není tak vysoká

V odpolední části dostali hlavní slovo ekonomové. Diskusní blok na téma Ekonomické prognózy a úloha ekonomů v krizi otevřel profesor Jan Švejnar. Kdyby někdo věděl, jak předpovědět krizi, byl by dneska boháč. Dnes musíme řešit velmi obtížné problémy. Jestliže krize bude pokračovat delší dobu, dojde ke zhoršení nástupu konjunktury a délka „přežívání“ může mít negativní dopad na rychlost následného oživení. Krize je hlubší a horší, než jsme si na jejím začátku mysleli. Pro nás bude důležité, jak rychle a trvale dojde k oživení v Evropě a hlavně v Německu, kam směřuje velká část našeho exportu.

Problémem bude i dlouhodobější růst nezaměstnanosti. Na rozdíl od řady domácích oponentů si profesor Švejnar myslí, že naše zadluženost není tak vysoká, jako v jiných zemích a neměla by bránit budoucímu ekonomickému růstu. Pro další vývoj a vytváření důvěry zahraničních investorů je důležitá stabilita na politické scéně a podpora firem.

Mejstřík: Vláda by měla mít panel ekonomů, kteří by hledali a nabízeli řešení

Profesor Michal Mejstřík se ve svém vystoupení zamyslel nad tím, zda a jak by ekonomové měli radit politikům v krizi. Nemohou problémy řešit, ale mají nabízet různé varianty řešení těchto problémů. Příkladem může být problém stárnutí populace, kdy ekonomové mohou posoudit nákladovost procesů při přijímaných opatřeních v oblasti důchodů, časovou rizikovost těchto procesů atd. Vláda by rozhodně měla mít panel ekonomů, kteří by hledali a nabízeli řešení, tak jak to dělal až do letošního září NERV. Naše země byla až do letošního roku v tomto směru výjimkou a krize tuto potřebu urychlila. Jde o to klást si smysluplné otázky s předstihem.