Jak jednotlivé vyspělé země „bojují“ s nezaměstnaností?

Rostoucí míra nezaměstnanosti je hlavním problémem všech vyspělých ekonomik. Ve většině členských zemí OECD se očekává nárůst nezaměstnanosti i v příštím roce. Nyní dosahuje nezaměstnanost ze země OECD rekordních 8,5 % (což je o 2,4 % více než v předcházejícím roce), v roce 2010 může být až 10 %. Projevuje se zde totiž značné časové zpoždění. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Nizozemí, Koreji a Rakousko (pod 5 %). Nejvyšší je ve Španělsku (18,5 %), následují Irsko, Slovensko a Maďarsko (přes 10 %). O problému nezaměstnanosti čtěte i Nezaměstnanost – největší starost Evropanů.

Většina zemí OECD zavedla opatření s cílem podpory zaměstnanosti v zemi. Mezi nejznámější patří:
• dočasné snížení sociálního pojištění
• snížení daňové povinnosti a podpora podnikání
• státní kompenzace mzdy práce na méně hodin
• snížení administrativy
• finanční úlevy při přijímaní nových pracovníků
• zvýšení výdajů na aktivní politiku práce (rekvalifikaci, školení…).

Vybrané evropské země:

Německo

Nezaměstnanost v Německu se zvýšila za poslední rok nejméně ze všech členských zemí OECD. V červenci 2008 byla 7,2 % a v červenci 2009 byla 7,7 %. Nezaměstnanost se tak zvýšila pouze o 0,5 %. Německé výdaje na podporu zaměstnanosti jsou nejvyšší ze všech vyspělých zemí OECD (v % k HDP). Jedním z hlavních důvodů bylo zavedení „kurzarbeitu“, kdy firmy splňující vládní podmínky dostávají dotace na mzdy svých zaměstnanců od státu. Zaměstnanci čas, kdy nejsou v práci tráví „samostudiem“. Pracovní doba se zkrátila v průměru o jednu třetinu. Firmy tak raději své zaměstnance nepropouští a čekají na oživení poptávky. Pokud však k němu nedojde, tak dojde i v Německu k hromadnému propouštění, kterému se zatím úspěšně vyhnulo. Maximální doba podpory je dokonce 24 měsíců. Německou vládu však stojí toto opatření cca 1,5 miliardy € měsíčně.  V červenci bylo takto státem dotováno 1,4 miliónů pracovních míst. Německo dále výrazným způsobem usnadnilo administrativu u zkrácených úvazků, které jsou nyní pro zaměstnavatele atraktivní. Dalšími kroky německé vlády bylo dočasné snížení některého pojistného, dále došlo v výraznému nárůstu dotací na rekvalifikace či školení (především starších pracovníků a čerstvých absolventů). 

Nizozemí

V Nizozemí je  v současné době nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí OECD (3,4 %). Nizozemí se cestou podpory (daňově i administrativně) zkrácených pracovních úvazků vydalo již před léty. U zaměstnavatelů je práce na zkrácený úvazek oblíbená a často nabízená, využívá ho dokonce 60 % všech žen. V době krize došlo k ještě větší podpoře ze strany státu. Nizozemská vláda však vyžaduje, aby zaměstnavatelé vrátili polovinu výdělku zaměstnavatele, jestliže dojde v průběhu 3 měsíců k jeho propuštění. 

Velká Británie

Velká Británie neprovádí, např. narozdíl od Německa, žádnou dotační politiku směřující k zamezení propouštění (státní výdaje jsou tak ve Velké Británii výrazně nižší). Hlavní výdaje jsou směřovány na zesílení pomoci nezaměstnaným při hledání nového pracovního místa. Byl však např. zaveden program, kdy v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mohou nezaměstnaní pracovat ve společenských organizacích.

Vybrané mimoevropské země

USA

Míra nezaměstnanosti v USA se zvyšuje rychleji než v ostatních vyspělých zemích, za posledních 12 měsíců došlo ke zvýšení o 3,6 %. Míra nezaměstnanosti tak dosáhla 25letého maxima. Vládní výdaje na aktivní programy na trhu práce jsou v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD nízké. Trh práce v USA je však velmi pružný. Propustit nebo přijmout pracovníka nepřináší zaměstnavateli kromě nákladů na zaškolení žádné vedlejší náklady (např. odstupné či výplata mzdy ve zkušení době). Z tohoto důvodu v USA nezaměstnanost rychle stoupala, avšak při oživení domácí ekonomiky bude zase rychle klesat. V USA rovněž nehrozí „evropské“ nebezpečí, že ze státních dotací jsou zachraňovány pracovní místa a firmy, jejichž budoucnost je nejistá. Vlivem hospodářské krize však došlo v USA ke zlepšení finančních podmínek pro nezaměstnané, které jsou pořád výrazně nižší než v EU.

 

Kanada

Kanadský štědrý fiskální balíček byl z velké části orientován na snížení nezaměstnanosti (především daňové opatření a zlepšení finanční situace nezaměstnaných občanů). Vlivem krize došlo v Kanadě ke zlepšení životních podmínek nezaměstnaných. Došlo k prodloužení doby pobírání dávek v nezaměstnanosti a k jejich zvýšení (více v článku Podpora v nezaměstnanosti není samozřejmostí). Dále došlo ke snížení daňové povinnosti u podprůměrně placených zaměstnanců.

Japonsko

Nezaměstnanost v Japonsku za posledních 12 měsíců stoupla o 1,7 %. Vládní stimuly v roce 2008 byly velmi štědré (4,7 % HDP). V Japonsku došlo ke snížení daní a veřejných výdajů s cílem zlepšení podnikatelského klima v zemi. V reakci na krizi stát zdvojnásobil výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Došlo k vytvoření nových státních míst, zvýšení pracovníků na veřejné služby a dotace pro firmy na přijetí starších zaměstnanců a absolventů. V Japonsku neměli zaměstnanci pracující na zkrácený pracovní úvazek v případě ztráty zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tento přístup byl změněn, kdy nepojištění uchazeči o práci se zúčastní po dobu nezaměstnanosti školení, kdy již dávky pobírají.

Míra nezaměstnanosti v OECD (v červenci 2009 a nárůst nezaměstnanosti oproti červenci 2008, v %)

Země	Nezaměstnanost v červenci 2009	Nárůst za 12 měsíců (v %)
Nizozemí	3,4	0,7
Korea	3,8	0,7
Rakousko	4,4	0,7
Japonsko	5,7	1,7
Mexiko	5,7	1,9
Austrálie	5,8	1,5
Dánsko	5,9	2,7
Česko	6,4	2,1
Lucembursko	6,4	1,5
Německo	7,7	0,5
Belgie	8,0	0,7
Polsko	8,2	1,2
OECD	8,5	2,4
Kanada	8,6	2,5
Finsko	8,7	2,3
EU	9,0	2,0
Portugalsko	9,2	1,4
Švédsko	9,2	3,5
USA	9,4	3,6
Francie	9,8	2,0
Maďarsko	10,3	2,5
Slovensko	12,0	2,8
Irsko	12,5	6,5
Španělsko	18,5	7,1

Poznámka: Poznámka: údaje chybí za Řecko, Island, Itálie, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie, v těchto zemích nebyly údaje za červenec k dispozici