Které země jsou nejvíc konkurenceschopné?

Česko je v respektovaném mezinárodním srovnání, které bere v úvahu mimo ekonomických ukazatelů i kvalitu života či životní prostředí, na 29. místě. Horší hodnocení má např. Španělsko, Itálie, Řecko či Portugalsko.

Každoročně vydávaná zpráva (od roku 1989) „The World Competitiveness Report“ od švýcarské společnosti IMD (Institut for management development, Lausanne) hodnotí v letošním roce 57 nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa (Katar a Kazachstán vůbec poprvé). Česko si oproti roku 2008 o jedno místo pohoršilo a je na 29. místě. V roce 2007 patřilo Česku 32. místo.

Kritéria hodnocení

Konkurenceschopnost jednotlivých zemí posuzuje různé aspekty konkurenceschopnosti. Jsou rozděleny do čtyř hlavních faktorů (ekonomická výkonnost, efektivita vlády, podnikatelská účinnost a infrastruktura). Každá z uvedených čtyř kategorií pod sebou skrývá hodnocení několika dalších statistických ukazatelů. Metodika je založena na hodnocení více než 300 kritérií (cca 2/3 dat se používá od renomovaných mezinárodních institucí a 1/3 dat se používá vlastním statistickým zjišťováním). IMD ve své zprávě při zajišťování dat spolupracuje s 54 partnerskými institucemi.

• výkonnost ekonomiky zahrnuje např. hodnocení zahraničního obchodu, nezaměstnanosti (viz také článek Jak jednotlivé vyspělé země „bojují“ s nezaměstnaností?), cenové hladiny, množství zahraničních investic…
• efektivita vlády zahrnuje např. hodnocení veřejného dluhu, platební bilance, úroveň demokracie, vládní stabilitu…
• podnikatelská účinnost zahrnuje např. hodnocení produktivity práce, legislativního prostředí či podmínek pro podnikání…
• infrastruktura zahrnuje nejenom hodnocení dopravní situace v zemi (tj. dálniční síť, silniční síť, letecká…), ale i úroveň vzdělání, zdravotnictví, životního prostředí a úrovni výzkumu a vývoje…

Důležité je, že kromě ekonomických dat se do porovnání konkurenceschopnosti jednotlivých zemí promítají i další důležité aspekty jako jsou např. kvalita života, životní prostředí, úroveň vzdělání či technologické znalosti. Konkurenceschopnost tak není vnímání pouze jako ekonomická výkonnost či ekonomický růst.

Úspěšná Skandinávie

V letošním hodnocení je na prvním místě opět USA (stejně jako v roce 2008, 2007 či 2006). Na druhém místě je Hongkong, který si oproti loňsku vyměnil pořadí se Singapurem. Švýcarsko zůstalo na čtvrtém místě jako v roce 2008. Není jistě bez zajímavosti, že všechny země Skandinávie (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsku) si oproti loňsku polepšily. Nejvíce potom Finsko, z 15. místa až na 9. místo. Severské země mají výborné hodnocení. Domácí ekonomiky jsou dobře připraveny odolávat ekonomickým problémům. Do budoucna se u těchto zemí očekává ještě posun dopředu. Na příští roky je vůbec nejlépe připravené Dánsko, které zvládá velmi dobře současnou ekonomickou krizi (jak na krizi v článku Krize jako šance na změnu). Dánské firmy jsou silné, ekonomika pružná, stabilizovaná a nezadlužená. Celkově však platí, že nejlépe jsou na budoucí roky připravené malé země, které se dokáží rychle přizpůsobovat domácí ekonomiku celosvětovým změnám.

Irsko – z 5. místa na 19. místo

Nejvíce si meziročně polepšila Indonésie (z 51. místa na 42. místo). Naopak nejvíce se propadlo Estonsko (z 23. místa na 35. místo). Ekonomické vyhlídky Pobaltských zemí nejsou dobré a jejich mezinárodní ratingy a hodnocení budou v příštím roce pravděpodobně ještě horší. Výrazně si však pohoršilo např. i Irsko, ještě v roce 2000 mu patřilo dokonce 5. místo, v letošním roce je to až 19. pozice. Irská ekonomika (včetně finančního sektoru) byla krizí zasažena velmi citelně, např. penzijní fondy utrpěly za rok 2008 ztráty ve výši 37,5 %. Dalšími zeměmi, které se v mezinárodním hodnocení propadají jsou: Rumunsku (ze 45. místa na 54. místo), Lucembursko (z 5. místa na 12. místo), Maďarsko (z 38. místa na 45. místo), Španělsko (z 33. místa na 39. místo).

Které země jsou dlouhodobě na špici?

Již od samého začátku sestavování žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí patří přední příčky USA, Japonsku, Velké Británii, zemím Skandinávie a malým otevřeným ekonomikám (Hongkongu, Singapuru a Švýcarsku). Všechny tyto země mají společné, že se orientují na dlouhodobé cíle (tj. maximální podpora podnikání - viz článek Kde se nejsnáze podniká?, vzdělání či výzkumu). Aktivity směřující ke krátkodobému oživení či povzbuzení ekonomiky díky přílišnému zadlužování znamenají v dlouhodobém horizontu značné ekonomické problémy.

Tabulka: Nejkonkurenceschopnější země světa 2009

Zdroj:IMD (Institut for management development, Lausanne, Švýcarsko) „The World Competitiveness Report 2009“