RWI: Německá podpora obnovitelných zdrojů je neúměrně nákladná

Německo ze zákona každoročně určuje výkupní ceny elektřiny z OZE a zaručuje jejich platnost na 20 let. Zdaleka nejprotežovanější je solární elektřina, jejíž současný tarif 43 eurocentů za kilowatthodinu je více než osminásobkem tržní ceny elektřiny na burze a čtyřnásobkem výkupní ceny větrné elektřiny.

Tvrzení o úspěchu tohoto modelu jsou založena na faktu, že Německo mělo loni druhou nejvyšší instalovanou kapacitu výroby větrné elektřiny na světě po USA a vůbec nejvyšší kapacitu solární produkce. Podíl elektřiny z OZE se v tomto desetiletí zvýšil dvojnásobně na zhruba 15 procent.

Zdaleka nejvíc Němci dávají na podporu solárních zdrojů, která za deset let do roku 2010 dostane podle RWI v povinných cenách navíc 53 miliard eur (1,4 bilionu Kč). Její podíl na produkci elektřiny v Německu však činí 0,6 procenta. Větrná energie proti tomu dostane za desetiletí 20 miliard eur, má však na celé produkci podíl přes šest procent.

Náklady vysokých výkupních cen elektřiny z OZE, které nesou spotřebitelé, loni dosáhly 1,5 eurocentu/kWh. To bylo 7,5 procenta průměrné ceny elektřiny pro domácnosti. Nucený výkup drahé "zelené" energie je podle analýzy ústavu jednou z příčin toho, že tržní ceny elektřiny v Německu od počátku století dvojnásobně vzrostly. Německé ceny přitom mají značný vliv i na tržní ceny v sousedních zemích, zejména v ČR.

Německý režim podpory bude mít dlouhodobé důsledky. I kdyby byl okamžitě ukončen, museli by spotřebitelé platit zvýšené ceny výrobcům podle zákona ještě dalších 20 let. S každým rokem prodlužování režimu se roční částka na subvence kvůli novým instalacím výrazně zvyšuje. "Dlouhé stíny této ekonomické podpory budou patrné ještě dvě desetiletí, i kdyby byl zákon okamžitě zrušen," uvádí RWI.

Masivní podpora solární elektřiny již mnohé v Německu začíná znepokojovat. Týdeník Die Zeit uveřejnil například v létě obsáhlý článek o tom, jak masivní podpora oboru "poškozuje spotřebitele i životní prostředí". Strany pravého středu, které vyhrály volby, budou dle koaliční dohody chtít co nejrychleji posílit konkurenceschopnost každého typu OZE a mají v plánu zjistit, zda podpora solární elektřiny není neúměrně vysoká.

Německé ministerstvo životního prostředí označuje OZE za ústřední pilíř snah o ochranu klimatu, omezení závislosti na dovozu a tvorbu zaměstnanosti. Tvrdí například, že podpora OZE vede k výraznému zvýšení zaměstnanosti a že od roku 2004 se počet "zelených " míst zvýšil o 55 procent na zhruba čtvrt milionu. Řada studií citovaných RWI dokazuje opak. Po krátkodobém nárůstu začnou po čase negativně působit dopady zvýšených cen energie na poptávku a celkovou ekonomickou produkci. Německá podpora OZE podle RWI prospěje spíše zaměstnanosti v zemích jako Čína, protože ty netrpí negativními dopady vyšších cen elektřiny na ekonomiku.

Ústav poukazuje na omyl zastánců OZE, kteří považují za přínos to, že více lidí produkuje stejný objem energie. "Neuvědomují si, že to snižuje produkční potenciál ekonomiky a že je to tudíž pro tvorbu pracovních míst kontraproduktivní".

Co se týče otázky energetické bezpečnosti, kde vidí propagátoři OZE další přínos, ani zde nelze dle RWI čekat nic pozitivního. Zvýšená potřeba záložních zdrojů znamená, že OZE zvětší závislost Německa na dovozu zemního plynu, jehož většina přichází z nespolehlivého Ruska, uvádí ústav.

Systém cenové podpory OZE také nemotivuje k technologickým inovacím. Zafixované ceny pro každý druh energie zvlášť znemožňují jejich vzájemnou konkurenci, což inovace naopak brzdí.

Co se týče omezování emisí skleníkových plynů, je německý systém dle RWI možná tou nejdražší formou takovéto ochrany klimatu. Náklady snižování emisí u solární energie odhaduje RWI na 716 eur za tunu CO2, což je asi 50násobek současné tržní ceny emisí na evropském trhu. Ani tak podpora k dodatečnému omezování emisí podle RWI nevede.

"Bližší pohled na německou zkušenost ukazuje, že dávat Německo za vzor nemá žádné opodstatnění," uvádí RWI. Německá podpora OZE je odstrašující případ "ohromně drahé ekologické a energetické politiky bez jakýchkoli ekonomických i ekologických přínosů". Namísto enormního plýtvání doporučuje ústav zvýšit efektivnost OZE pomocí mnohokrát levnější podpory výzkumu a vývoje, jak radí Berlínu i Mezinárodní agentura pro energii.