"Nový antidiskriminační zákon lidem dává jakousi naději, že se dovolají svého práva na slušné zacházení a na dobré vztahy na pracovišti," míní Gajdůšková.
Antidiskriminační zákon zamezující diskriminaci příslušníků nejrůznějších menšin začal platit v Česku jako v posledním státě evropské sedmadvacítky od září. O přijetí zákona rozhodli v červnu poslanci, kteří přehlasovali předchozí veto prezidenta Václava Klause, a zažehnali tak hrozbu vysokých sankcí od EU.
Své zkušenosti českým kolegům na konferenci představili zahraniční odborníci, kteří se otázce šikany na pracovišti věnují. Hovořili o tom, jak se v jejich zemích zamezuje šikaně mezi kolegy odborně zvané mobbing či takzvanému bossingu, je-li šikanujícím šéf pracovníka.
"Zatímco v západoevropských státech průzkumy uvádějí, že tam bývá šikanováno asi pět až osm procent zaměstnané populace, u nás je to asi dvojnásobný počet," řekl ČTK Pavel Beňo z občanského sdružení Práce a vztahy, které obětem šikany na pracovišti pomáhá.
I v západoevropských zemích se zákonné úpravy odstraňování šikany z pracoviště zaváděly postupně. Například Švýcarsko zavedlo speciální zákon proti šikaně na pracovišti, navíc velké firmy a zařízení jako nemocnice mají vlastní koncept na boj se šikanou.
Stejně jako v některých jiných západoevropských zemích se navíc podle Beňa ve Švýcarsku udělují speciální ceny pro firmy, které jsou podle znalců ke svým zaměstnancům nejvstřícnější. "Přesto se hodnoty lidí za současné krize mění a mnozí lidé mají strach potíže na pracovišti oznámit, aby nepřišli o práci," dodal švýcarský odborník Klaus Schiller-Stutz.