Spočítejte si výnos stavebního spoření v roce 2010 a 2011

V rámci úsporných opatření nové vlády došlo i na stavební spoření, které bylo dosud nejvýhodnějším spořícím nástrojem. Novela, která pozměňuje současné znění zákona o stavebním spoření, prošla v uplynulých dvou měsících úspěšně legislativním procesem a nyní se čeká již jen na její publikaci. O změnách si můžete přečíst níže, co se stane s výnosem, ilustruje nejlépe naše nová kalkulačka stavebního spoření.

• Spočítejte si výnos ze stavebního spoření

Co bylo, to bylo

Stavební spoření bylo právem voleno jako spořící strategie číslo jedna. Klienti stavebních spořitelen byli zvýhodňováni oproti klientům jiných finančních institucí hned několika způsoby. Za prvé jim příslušela státní podpora, která činila (po vplacení vkladu zaručujícího její maximální výši) 3.000 Kč ročně a v některých případech až 4.500 Kč ročně (pro smlouvy uzavřené před 31. 12. 2003). Navíc byly smlouvy o stavebním spoření často výhodně úročené (2 % a více) a tyto úroky z vkladů, včetně úroku ze státní podpory, byly osvobozeny od daně z příjmu.

Oproti ostatním bankovním vkladovým produktům tak bylo stavební spoření do značné míry ve výhodě. Když vezmeme v úvahu také fakt, že po splnění minimální doby spoření bylo možné úspory ze stavebního spoření využít k jakémukoliv účelu, pro střednědobé (6 nebo 5 let) spoření šlo o ideální produkt.

Co bude dál?

Z důvodu škrtů ve státním rozpočtu a hledání úspor, kde se jen dá, se rozhodla vláda podstatně změnit podmínky v souvislosti se stavebním spořením. Nejviditelnější změnou bude snížení maximální výše státní podpory z 3.000 Kč (resp. 4.500 Kč) na 2.000 Kč, tedy v některých případech o více než polovinu. Dále bude zrušeno osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory. Tyto úroky tedy budou nově zdaněny 15% sazbou daně z příjmu.

„Státní podpora stavebního spoření v České republice bude však stále patřit v porovnání s okolními státy k těm nejvyšším,“ uvedl pro Finance.cz Jan Jeníček, generální ředitel a předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny. „I v zemích, kde je státní podpora relativně nízká, se přitom stavební spoření těší velké oblibě a je velmi rozšířené (např. Německo, Rakousko),“ dodal.

Přechodný rok 2010

Jelikož se ale zmíněné změny projeví až v roce 2012, protože v příštím kalendářním roce budou vypláceny úroky a připisována státní podpora za rok 2010, (tedy ještě podle podmínek nenovelizované úpravy), přišla vláda se šalamounským řešením. Aby bylo dosaženo úspor již v roce 2011, bude státní podpora, na kterou vznikl nárok v roce 2010 a která bude vyplacena po 31. 12. 2010, zdaněna zvláštní sazbou daně z příjmu ve výši 50 %. Pro názornost tedy ten, kdo bude mít nárok na maximální státní podporu (vložil 20.000 Kč a více), obdrží místo 3.000 Kč pouze 1.500, protože se uplatní zmíněná 50% daň. Takže fakticky se polovina z vyplácených příspěvků vrátí zpátky do státního rozpočtu.

Ministerstvo financí, které je navrhovatelem této novely, zdůvodňuje v důvodové zprávě nutnost změn tím, že v současné době systém stavebního spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, kvůli které byl tento institut zaveden. Dále se ministerstvu nelíbí, že současný systém čerpá prostředky všech ve prospěch pouze části obyvatel a zvýhodňuje stavební spoření oproti ostatním bankovním vkladovým produktům.

Ano i ne

Inu, ministerstvo má dozajisté v některých věcech pravdu. Stavební spoření v posledních letech opravdu přestalo plnit svůj hlavní účel, kterým byla podpora financování bytových potřeb. Pravdou také je, jak jsme si naznačili už dříve, i to, že stavební spoření je nebývale zvýhodněno oproti jiným bankovním produktům. V určitých případech dosahoval „čistý“ úrok v případě stavebního spoření (po započítání státní podpory a úroků z vkladů a ze státní podpory) až 6 %, kdežto jiné, srovnatelné produkty nabízí zvýhodnění 2 % až 3 %.

To však nic nemění na tom, že změny, které od 1. 1. 2011 nastanou, podle autora článku podstatně narušují právní jistotu současných účastníků systému stavebního spoření. Když účastník, který se rozhodl spořit, podepisoval před třemi roky smlouvu o stavebním spoření, počítal s určitou výši úroků a s pevně danou částkou státní podpory. Toto vše se mu nyní rozplynulo a bylo podstatně narušeno jeho legitimní očekávání. Navíc bude muset setrvat v tomto pro něj možná i nevýhodném systému ještě dalších několik let, až dosáhne minimální doby spoření a bude moci se svými penězi disponovat.