Arbitrovy pravomoci by se měly podle návrhu rozšířit od července 2011. Kvůli rozšíření činnosti se více než zdvojnásobí rozpočet arbitrovy kanceláře a počet zaměstnanců. Ministerstvo financí navrhuje, aby se počet odborných zaměstnanců kanceláře arbitra zvýšil z dosavadních šesti na 14. V posledních třech letech dosahovaly náklady na činnost arbitra zhruba deset až 11 milionů korun ročně, nově mají činit kolem 26 milionů ročně. Na další dva miliony pak přijdou jednorázové výdaje spojené s rozšířením činnosti.
Od července 2011 se tak má rovněž zvýšit paušální složka sankce, tedy minimální úhrada placená finanční institucí v případě prohry ve sporu. Sankce uložené finančním arbitrem se nově stanou příjmem státního rozpočtu, nikoliv České národní banky.
Kancelář finančního arbitra se zároveň stane organizační složkou státu hrazenou ze státního rozpočtu, konkrétně z kapitoly ministerstva financí. Dosud její činnost platila Česká národní banka, což bylo v rozporu s požadavky Evropské unie na nezávislost národních centrálních bank.
Na oblast spotřebitelských půjček se měla působnost arbitra původně rozšířit už od ledna 2011, kdy začíná platit nový, přísnější zákon regulující poskytování těchto úvěrů. Zákon stihla Poslanecká sněmovna schválit ještě před květnovými volbami, rozšíření kompetencí arbitra ale nikoliv.
Právě úvěry patří mezi oblasti, na které si spotřebitelé stěžují finančnímu arbitrovi nejčastěji. Do jeho kompetencí však například v roce 2009 patřila jen šestina všech obdržených stížností - kromě převodů peněz a elektronických platebních prostředků totiž dosud nemohl řešit nic jiného. Podle zákona bude moci finanční arbitr řešit spory ohledně půjček i tehdy, jestliže spotřebitel podepsal rozhodčí doložku.
Spolu se širokou oblastí úvěrů se mají kompetence arbitra rozšířit také na další rozsáhlou oblast - spory ohledně kolektivního investování vzniklé mezi spotřebiteli (investory) a investičními fondy či společnostmi.
Na arbitra se mohou občané od ledna 2003 obracet při podezření na ztrátu peněz u peněžních institucí. Podle zákona může řešit pouze spory mezi klientem a finanční institucí ohledně převodů peněz a v případě využívání elektronických platebních prostředků, zejména platebních karet.
Na arbitra se klienti obvykle obracejí až poté, co selže jednání s peněžním ústavem. Arbitr zahajuje řízení na návrh klienta. Ten jej může podat písemně formou dopisu, elektronicky na formuláři vypracovaném arbitrem, faxem nebo je možné rovněž podat stížnost přes internetové stránky finančního arbitra.
Finanční arbitr loni obdržel 757 podnětů, což byl v meziročním srovnání nárůst o 22 procent. Řízení před arbitrem je zdarma, každý účastník nese své náklady sám.