Daň z přidané hodnoty v ČR

29.07.2003 | , Finance.cz
FinTriky


perex-img Zdroj: Finance.cz

Prezident nepodepsal novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která měla přesunout řadu položek, které až dosud byly v nižší sazbě, do vyšší sazby daně. Poslanci nyní mohou novelu přijmout, pokud pro ni zvedne ruku 101 z nich. DPH u nás začala fungovat od roku 1993, a výše zmiňovaná novela zákona není jedinná, kterou tato daň za svou dobu existence v ČR prošla…

Vznik DPH u nás
Do konce roku 1992 byla u nás uplatňována na zboží daň z obratu. Daň z obratu představovala daň určenou procenticky z ceny obratu zboží při jeho převodu mezi obchodníky. Tím docházelo k tomu,  došlo-li vícekrát k převodu zboží mezi obchodníky, docházelo k několika zdaněním.

Od roku 1993 byla tato daň nahrazena daní z přidané hodnoty, u které dochází ke zdanění pouze "přidané hodnoty", tzn., že  dani podléhá pouze hodnota přidaná zpracováním u druhého, třetího či dalšího výrobce (prodejce) a již se nedaní vstupy. Zavedení DPH znamenalo rozšíření zdaňovaných položek také na většinu služeb.

Změny daně

Daň měla původně dvě sazby, 23% (základní-standardní) a 5% (snížená sazba). Daň z přidané hodnoty prošla řadou novel a změn. Ve většině z nich docházelo především k různým změnám v definici jednotlivých položek pro určení sazby daně. K jediné změně sazeb došlo v roce 1995, kdy  byla základní sazba snížena na 22%. Toto rozdělení přetrvalo  až do současnosti. Sníženou sazbou byly zatíženy potraviny, léky, dodávka energií a většina služeb. Pokud jde o převedení některých položek z 5% do 22%, k významným změnám došlo až v roce 1998 u elektrické energie, plynných a pevných paliv. Do té doby docházelo spíše k rozšiřování počtu položek zboží a služeb se sníženou sazbou daně. Zařazení většiny služeb do snížené sazby je stále velkým problémem, který musí ČR řešit. Také poslední vetovaný zákon, přesouvá některá položky ze snížené do základní sazby daně.

Princip daně
DPH je prodejní daň ukládána na všech stupních zpracování, která na rozdíl od daně obratové nemá kumulativní účinek, neboť plátce daně má nárok na odpočet daně zaplacené ve vstupu  do výroby.

  • Plátcem daně je obchodník, popř. výrobce. Plátci daně jsou pouze firmy, jejichž obrat překračuje zákonem dané minimum. I když plátcem daně je obchodník (výrobce), tak daňové břemeno nese spotřebitel. Co to znamená? Obchodník, který koupí věc za účelem jejího dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, kupuje tuto věc včetně daně z přidané hodnoty. Tu si však může odečíst jako daň na vstupu a nárokovat si ji zpět od finančního úřadu. Pokud si ale jdete tuto věc koupit vy, jako konečný spotřebitel, tak i vám ji prodejce, který je plátcem daně, prodá včetně daně z přidané hodnoty ve výši 5 nebo 22%. Vy si však daň nemůžete nárokovat zpět, vy ji obchodníku zaplatíte a ten je povinen vámi zaplacenou daň odvést finančnímu úřadu.
  • Předmětem daně je dodání zboží či poskytování služeb, převod nemovitostí a převod a využití průmyslových a jiných práv, základem daně je přidaná hodnota. Aby daní byla zatížena jen nově přidaná hodnota, má  plátce daně nárok na odpočet daňové povinnosti ve výši daní, které sám zaplatil v cenách vstupů pro svoji produkci, ten se zjišťuje pomocí nákupních daňových dokladů.
  • Sazba daně z přidané hodnoty je pro veškeré zboží a služby stejná, popřípadě může být snížená. Daň na výstupu se počítá z celkových výstupů (obratů).
  • Správcem daně je finanční úřad, dani podléhá i dovoz zboží, správcem daně je v tomto případě celní úřad.

Autor článku

Elena Ondrová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FinTriky