Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv stoupla, a to o zhruba 46.000 korun na 346.000 korun. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Její výši nelze překročit, ale je možné ji navýšit.
Nepřetržitě od roku 2003 klesá celkový počet smluv o stavebním spoření. Ke konci loňského roku činil 4,55 milionu, a meziročně se tak snížil o zhruba 300.000.
Loni klesl podle statistik MF i celkový počet i objem úvěrů. Ke konci loňského roku spořitelny poskytly souhrnně necelých 957.000 úvěrů, což představuje meziroční pokles o zhruba 37.000. Celkový objem těchto úvěrů loni mírně klesl na celkových 293 miliard korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky loni klesl na 67,6 procenta.
Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se přitom podle MF dlouhodobě nemění. Nejvíce, celkem 83,9 procenta úvěrů ze stavebního spoření bylo podle údajů stavebních spořitelen použito ke splacení překlenovacích úvěrů, dalších téměř deset procent bylo určeno pro rekonstrukce a modernizace. U nových překlenovacích úvěrů bylo 41,6 procenta určeno na modernizace a rekonstrukce, 28,8 procenta na koupi bytu nebo rodinného domu a devět procent na výstavbu nových domů či bytů.
Loni začaly platit změny ve stavebním spoření. Státní podpora byla omezena na nejvýše 2000 korun ročně. Zdaňují se i úroky z vkladu. Ministerstvo financí chystá i další změny, například omezení využití státní podpory pouze na bydlení.
Podle údajů ČTK loni stavební spořitelny poskytly nové úvěry za 48 miliard korun, což je meziroční pokles o 17,5 procenta.