Uvnitř ECB roste napětí, příčinou je masivní pomoc bankám

 

Někteří centrální bankéři jsou krokem ECB znepokojeni a poukazují na to, že dramatické uvolnění úvěrové politiky v eurozóně rozpoutá nerovnováhu a nastolí vysokou inflaci. Rozpory, které zavládly mezi centrálními bankéři, tak potvrzují spekulace, že druhá aukce levných tříletých úvěrů v rámci mimořádného programu ECB patrně byla i poslední.

 

Skeptici v čele s Weidmannem se snaží ECB přimět, aby více zvažovala dopady svého opatření. Především aby si připravila únikovou cestu, až bude nutné expanzi měnové báze zastavit a rychle zařadit zpětný chod.

 

ECB poskytla bankám z eurozóny masivní finanční injekci už před koncem loňského roku. Tehdy si 523 bank řeklo o téměř 490 miliard eur. Ve druhém kole o levný úvěr požádalo 800 institucí, což je podle kritiků alarmující. Umožnila to právě ECB, která zmírnila požadavky na kolaterál, tedy kvalitu aktiv, jimiž lze za půjčku ručit.

 

Weidmann podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal ECB dopis, v němž banku varuje před dopady jejího kroku. Weidmannovi především vadí, že volnější požadavky vystavují ECB i centrální banky v jednotlivých zemích eurozóny většímu riziku. Německá centrální banka, ani ECB nechtěly dopis komentovat.

 

"Ukazuje se, že uvnitř Rady guvernérů ECB jsou kvůli tomu spory. Zdá se, že to nezmizí, dokud vlády jednotlivých zemí nepřijdou s nějakým zásadním opatřením. A to moc pravděpodobně nevypadá," řekl ekonom finančního ústavu Citigroup Jürgen Michels, jehož citovala agentura Reuters.

 

Pokud se obě aukce sečtou, pak ECB poskytla bankám levné úvěry za více než bilion eur (více než 25 bilionů Kč). Smyslem snahy je zajistit, aby se k firmám a domácnostem dostalo ve formě úvěrů více peněz, což má podle ECB odvrátit negativní dopady dluhové krize v eurozóně. Zatím ale není jasné, zda tato snaha zabere; banky totiž za vypůjčené peníze buď nakupují státní dluhopisy, anebo je ukládají na účtech přímo v ECB.

 

I když ECB oběma operacemi, pro něž se vžilo označení LTRO (Longer-Term Refinancing Operation), zabránila nové úvěrové krizi, část činitelů ECB se obává, že komerční banky si na pomoci od ECB vypěstují závislost. Tím by se ještě více zesílily rozdíly mezi silnějšími a slabšími členy eurozóny, nehledě na to, že do budoucna je to časovaná bomba inflace.