Fico plánuje výdajové škrty, možná zavede i vyšší daně

21.03.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Bratislava 21. března (ČTK) - Nastupující slovenský premiér Robert Fico chystá výdajové škrty, aby Slovensko v letošním roce splnilo plánovaný pokles rozpočtového deficitu. Fico v rozhovoru s agenturou Reuters také řekl, že uvažuje o zvýšení některých daní. Hodlá však prosazovat ortodoxní politiku a slibuje loajální postoj vůči eurozóně.

Ficova strana Směr-SD, která je nalevo od středu politického spektra, s přehledem zvítězila v nedávným parlamentních volbách na Slovensku. Země má na letošní rok cíl snížit deficit rozpočtu na 4,6 procenta hrubého domácího produktu, pokud má ale tento cíl splnit, musí podle Fica učinit nezbytná opatření.

"Letos musíme učinit rozhodnutí k vývoji deficitu, abychom jej konsolidovali na plánované úrovni 4,6 procenta," řekl Fico. Pokud země nic nepodnikne, deficit prý může být i nad pěti procenty HDP. Ekonomika totiž nevykazuje tak silný růst, jak se předpokládalo.

Slovensko už dříve oznámilo záměr zvýšit daně nejbohatším lidem. Pokud by to ale vyžadoval stav veřejných financí, nová vláda možná navrhne další zvýšení daní.

Sedmačtyřicetiletý Fico se nyní vrací do funkce předsedy vlády, ve které byl už v letech 2006 až 2010. Premiérem nové jednobarevné vlády by měl být jmenován v nadcházejících dnech. Dosavadní koaliční vláda pravého středu, kterou vedla premiérka Iveta Radičová, se po neshodách kolem pomoci slabým členům eurozóny loni v říjnu rozpadla. Voliči ale vládu potrestali také za korupční skandály.

Fico dal ale jasně najevo, že jeho vláda bude pro ostatní členy eurozóny loajálním partnerem a je ochotna podílet se na reformách, které před sebou eurozóna teď má. Dodržet hodlá i sliby, které dala předchozí vláda, a Fico také slibuje, že nemá v úmyslu žádná nestandardní opatření. "Teď není čas na žádné revoluční změny," řekl Fico.

Slovensko patří k zemím, které dluhovou krizi v eurozóně přečkaly bez větších šrámů. Vděčí za to relativně nízkému zadlužení, které se pohybuje kolem 40 procent HDP. Díky tomu země unikla vlně snižování ratingů, které dostihla několik větších a významnějších zemí v západní Evropě. Zahraniční investoři tak o Slovensko neztratili zájem.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK