Inflace v Řecku vytrvale klesá už delší dobu, což je podle expertů výsledek drastických úsporných opatření. K těm vláda sáhla, aby země mohla čerpat mezinárodní finanční pomoc. Úsporná opatření ale snižují příjmy obyvatel, čímž přispívají k propadu poptávky. To je hlavní příčina poklesu inflace.
Co se průmyslové výroby týče, ta v únoru zrychlila propad. Meziročně se snížila o 8,3 procenta, zatímco v lednu její pokles činil rovných pět procent. Z toho zpracovatelský sektor spadl o 10,6 procenta, o měsíc dříve jeho propad činil 6,3 procenta.
Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat o mezinárodní finanční pomoc. Od ostatních členů Evropské unie a od Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily zhruba 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Vzhledem k tomu, že částka by na vyřešení všech problémů nestačila, Řecko dostalo před nedávnem příslib čerpání dalších zhruba 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč).
I když Řecko a jeho dluhová krize už dva roky zaměstnává celou eurozónu, objem řecké ekonomiky tvoří jen asi 2,5 procenta ekonomiky eurozóny.