Dluh nad 50 pct HDP bude pro vládu důvodem požádat o důvěru

Vláda by přitom měla první aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu ve výši 40 procent HDP. Pro přijetá eura je nezbytné dodržet hranici 60 procent. Loni byl veřejný dluh podle údajů Českého statistického úřadu 41,16 procenta HDP.

Zákon vedle zakotvení maximálního limitu pro výši vládního dluhu rovněž zpřísňuje rozpočtová pravidla pro územně samosprávné celky a zřizuje nezávislou Národní rozpočtovou radu. Ta by měla být podle předběžných návrhů pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun. Rada by měla mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a hodnotit jej, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.

"Vláda a parlament dbají o takový vývoj veřejného dluhu, který má pozitivní vliv na stabilitu veřejných financí České republiky. Činí veškeré kroky k tomu, aby výše veřejného dluhu nepřekročila hodnotu 60 procent hrubého domácího produktu," uvádí návrh článku tři ústavního zákona.

Dosáhne-li podle návrhu zadlužení 40 procent HDP a bude zároveň nižší než 45 procent HDP, vláda předloží Poslanecké sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhne opatření ke snížení zadlužení. V případě dluhu mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc mít povinnost zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň podle návrhu dojde v následujícím roce ke snížení platové základny pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

V případě růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP vláda bude muset navíc předložit Poslanecké sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové.

Opatření se nebudou uplatňovat podle návrhu v případě vyhlášení stavu pohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent nebo výdaje na odstraňování živelných pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.